Ochrana přírody takřka nulová!
Druhé letošní číslo PN (str. 8) přineslo zajímavý článek Petra Ježka „Vláda schválila návrh na zrušení VÚ Brdy“ (dále VÚB). Nic proti tomu, to je prostě skutečnost. Ovšem příspěvek se dále rozepisuje o tom, jak brdské obce ústy svých starostů požadují vytvoření přírodního parku (PP) a jakéže nevýhody obcím přinese vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO). To ovšem skutečnosti již zdaleka neodpovídá.
Předně, obce na „plzeňské“ straně VÚB a částečně i ve Středočeském kraji si přejí ochranu přírody i kulturního dědictví (na něž se tak rádo zapomíná!) v podobě vyhlášení CHKO. Jaké pro to mají důvody? Předně PP jsou tím vůbec nejnižším a v podstatě téměř bezzubým způsobem plošné ochrany. Jsou v režii kraje, který je vyhlašuje, financuje a kontroluje. CHKO však vyhlašuje a stará se o něj se vším všudy stát. CHKO znamená i zpřístupnění Středních Brd pro tzv. měkkou turistiku. Pochopitelně, existují místa nadmíru cenná, která bude zapotřebí chránit maloplošnými Přírodními rezervacemi, vyhlášením Přírodních a Kulturních památek. Místa, kam by byl vstup omezen a v několika případech dokonce zakázán. Tento způsob ochrany preferuje rezort životního prostředí, obrany i vnitra, což z článku P. Ježka jaksi nevyplývá. Pokud se týká rozsahu CHKO, zůstala dnes ve hře tzv. minimální varianta, tj. CHKO pouze na území zanikajícího VÚB s plánovaným vyhlášením nejpozději v r. 2015. Také ona nezastavitelnost území, kterou se propagace či spíše, jak se díky řadě opakovaných mediálních výkřiků na toto téma jeví, propaganda PP ohání, se dá bez problémů udržet regulací územního plánu.
Dalším problémem, který rušení VÚB bezprostředně přináší, je státní správa armádou uvolněného území. Nejedná se ale vůbec o dělení majetkové. Dnešní VÚB by právě v případě CHKO zůstal státním majetkem. Naproti tomu by se vrátilo původní správní rozdělení mezi dnešní Středočeský kraj (v 50. letech Pražský) a Plzeňský (dříve Západočeský) kraj. Současně by se všem obcím vrátily do správy vojskem zabrané části katastrů (v některých případech přes 50 % rozlohy!) a katastry zaniklých obcí by připadly do správy existujícím obcím sousedním. Tím by pro obce nastala příznivá možnost určité kontroly nad děním v CHKO. Zejména co se týče vodního hospodářství, kdy jsou pro rozsáhlá území využívány brdské nádrže jako zdroj pitné vody, nebo v též významné protipovodňové ochraně.
Ještě jedna věc, zmíněná v článku, který vyvolal tuto polemiku, je důležitá. Jedná se o pyrotechnický průzkum. Pokud by byl řádně proveden, znamenalo by to jakousi „hlubokou orbu“ minimálně do 0,5 m hloubky a tedy úplné zničení území toho v Brdech vůbec nejcennějšího. Totiž bezlesí vzniklého na dopadových plochách. Pokud by právě tyto plochy byly vyhlášeny Přírodní rezervací se zákazem vstupu, odpadly by obrovské náklady na pyrotechnický průzkum a také riziko nezvratného poškození přírodně nejcennějších brdských ploch.
RNDr. Martin Lang |
Komentáře
Toho se samozřejmě (politicky, jak jinak) chytli při vyjednávání obě ministerstva, která v loňském roce najednou udělala obrat o 180°. Brdy, které nikdy neměly být CHKO najednou prostě budou CHKO a basta. Nepřipadá Vám to populistické, zbytečné a rozhazovačné? Nepostačoval by po desítky let fungující model jižních Brd? Co navíc přinese Brdům CHKO? Davy turistů? Přeplněná parkoviště? Větší kriminalitu? Vyšší ceny? Složitější územní a stavební řízení? Není pravda, že malá CHKO tak, jak je nyní navrhována, nezasáhne do intravilánu obcí. Podívejte se na Nové Mitrovice, Míšov, Věšín, Křešín, Ohrazenice a další obce. Nerozhodujete Vašimi články také tak trochu za ně a bez nich? Přečtěte si, jak to bylo a je s vyhlašováním CHKO Soutok nebo CHKO Novohradské hory. Nezlobte se na mne, ale mně osobně připadá, že v Brdech vůbec nejde o přírodu, ale o turistický průmysl a o zničení pustoty zdejší krajiny (v čem jsou podle Vás Brdy výjimečné?) v zájmu podpory turistiky.