Podbrdské Noviny

Na zasedání vlády ČR, které se konalo 4. ledna 2012 byl schválen materiál vycházející z tzv. „Bílé knihy o obraně“, zabývající se optimalizací vojenských újezdů. Ministerstvo obrany v něm navrhuje jeden ze stávajících újezdů zcela zrušit - konkrétně vojenský újezd (VÚ) Brdy - a plochu zbývajících čtyř výrazně zmenšit.

Na jeden den se oznámení o úmyslu Ministerstva obrany a nyní tedy i vlády zrušit VÚ Brdy stalo jedním z hlavních námětů zpráv sdělovacích prostředků. Bohužel, opět se ukázala neserióznost a senzacechtivost některých redaktorů, kteří velkými titulky hlásali zavádějící informaci, že „Vláda zrušila vojenský újezd Brdy,…“ či „Vláda dnes oficiálně zrušila vojenský újezd Brdy“.
VÚ Brdy nebyl k 4. 1. 2012 zrušen! Vláda na svém zasedání vyjádřila souhlas s návrhem na jeho zrušení a s harmonogramem, který stanovuje dnem předání území újezdu „civilní správě“ (a zpřístupnění veřejnosti) 1. leden roku 2016. Do té doby budou i nadále platit všechna zákonná omezení určující podmínky vstupu a vjezdu na území VÚ Brdy.
I přesto, že po odchodu Armády ČR pozemky na území VÚ Brdy mají zůstat státním majetkem a MO deklaruje zachování tohoto statutu, obyvatelé přilehlých obcí se obávají možných developerských záměrů, výstavby ve Středních Brdech a s tím spojeného zvýšení dopravní zátěže a celkového zhoršení životních podmínek v jejich zatím klidných obcích.
Doposud ochranu brdské přírody a krajiny dostatečnou měrou zajišťovala samotná existence vojenského újezdu, ale jak konstatoval ministr Alexandr Vondra, ochrana přírody není úkolem Armády ČR. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny již v létě loňského roku pro Brdy vypracovalo dvě varianty způsobu ochrany - a to buď prostřednictvím sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a přírodního parku (PP) nebo vyhlášením chráněné krajinné oblasti (CHKO).
Na posledním jednání starostů podbrdských obcí s Komisí pro optimalizaci vojenských újezdů v Jincích, které proběhlo 21. listopadu 2011, se přítomní starostové vyslovili proti aktuálnímu návrhu ministerstev obrany a životního prostředí na vyhlášení rozšířené chráněné krajinné oblasti, zahrnující plochu VÚ Brdy, ale i již existující přírodní parky Třemšín, Brdy (jihozápadní část „civilních“ Brd v Plzeňském kraji) a území mimo současný vojenský újezd od Jinců k Příbrami a až po Rožmitál pod Třemšínem.
Starostové tedy přestože souhlasí s nutností ochrany přírody a krajiny Středních Brd nechtějí, aby jejich obce i se svými nynějšími katastry byly v současné době zahrnuty do nové CHKO.
Unikátnost tohoto území - jedná se o 260 kilometrů čtverečních s prameništi vodních toků a nádržemi plnými pitné vody - kromě z hlediska ochrany přírody cenných maloplošných lokalit, spočívá hlavně v jeho celkové opuštěnosti a nezastavěnosti. To vše uprostřed Čech, mezi Prahou a Plzní, necelých 50 kilometrů od hlavního města.
Šestnáct obcí Svazku Podbrdsko (od Bohutína, přes Příbram až po Felbabku a Křešín) ve svém stanovisku přijatém 11. ledna 2012 podporuje vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území, která by pokryla výjimečně cenné lokality sítí přírodních rezervací a přírodních památek. Návrh je zpracován a připraven k realizaci. Velkoplošnou ochranu území by zajistil přírodní park (PP), který by logicky navazoval a propojil již existující PP Brdy, PP Třemšín, PP Trhoň a PP Hřebeny.
V zemědělské a průmyslové krajině České republiky není již mnoho území, která by byla relativně nezastavěná a liduprázdná. Můžeme je najít v některých částech našich pohraničních hor a také, jako jisté specifikum, právě na území vojenských újezdů.
Nezastavitelnost území VÚ Brdy by byla definována již v samotném statutu přírodního parku, a navíc ještě posílena jejím zakotvením do zásad územního rozvoje Kraje a na nižší úrovni do územních plánů obcí, kterým by katastry na území VÚ měly připadnout.
Z pohledu občanů některých podbrdských obcí, ale i odborníků je tedy hlavním cílem ochrany Středních Brd uchování málo dotčeného stavu krajiny (ve srovnání s okolím a v posledních desetiletích díky existenci vojenského újezdu) a nepřekročení únosné míry dopravní zátěže.
Kromě ochrany přírody a krajiny Středních Brd je další závažnou otázkou odstranění selhané a nevybuchlé munice - pyrotechnická asanace území, na kterém po více jak 80 let probíhaly ostré cvičné střelby. Toto téma se již stalo námětem dotazů adresovaných Ministerstvu obrany.
Petr Ježek