Sobota, 25. listopad 2017

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Zvířecí kamarád z Pohody

Foto: Michaela Hlubučková. Hledáme nový domov pro pětiletou kočičku, které zemřel její majitel. Potřebovala by co nejdříve najít nového pána, v tuto chvíli je v bytě sama. Kočička je čistotná a přítulná.

 

 Dále hledáme nový domov pro 2 vykastrované kocoury, kteří také zůstali osamoceni v domově s pečovatelskou službou. Jsou čistotní, zvyklí žít pouze v bytě.

 Hledáme nový domov pro dvě 8 týdenní koťátka. Jsou to černobílý kocourek a bílomourovatá kočička. Více informací na tel. 732 657 424.

 

PN TITULKA AKTUALITY PhDr. Bohuslava Horák, zakladatel a ředitel muzea v Rokycanech (1877 – 1942)
Lis
07
2017
PhDr. Bohuslava Horák, zakladatel a ředitel muzea v Rokycanech (1877 – 1942)
Zprávy - AKTUALITY
Napsal: Miroslava Šandová   

 Dr  HorákŘekne-li se muzeum v Rokycanech, většině občanů regionu, ale i mnoha dalším, kteří regionem ve svém životě prošli, odtud pocházeli, zde působili či studovali, se vybaví jméno prvního muzejního ředitele PhDr. Bohuslava Horáka. Dr. Horák se narodil 14. 10. 1877 v Praze na Žižkově v rodině železničáře. Středoškolská i univerzitní studia absolvoval v Praze, v r. 1902 promoval na tehdejší c.k. universitě v oboru přírodních věd. V letech 1897 - 1898 podnikl botanicko-geografickou studijní cestu do oblasti Černé Hory – botanizoval na Montenegru a v Cetinji a doporučení k cestě podepsal tehdejší ředitel geografického kabinetu dr. J. Palacký. V roce 1902 uskutečnil studijní cestu na Krym, na niž obdržel podporu ve výši 400 Kč od České akademie a doporučující dopisy ředitele Zeměpisného institutu prof. Kořístky a prof. Dr. J. Palackého. Výsledky z cest publikoval v odborných časopisech.

 

Do Rokycan přišel po krátkém působení na reálkách v Praze-Karlíně a v Pardubicích v září 1903, jako profesor gymnasia. Zde pak od r. 1925 do 1. února 1938, kdy byl pensionován, působil jako ředitel.

Snad obavy z toho, aby neztratil kontakty, které měl z dob studií a mohl dál vědecky pracovat, vedly mladého profesora k zapojení do veřejného života v Rokycanech. Jejich výsledkem bylo Memorandum podané dr. Horákem a jeho kolegou Juliánem Svobodou dne 28. 2. 1904 Městské radě v Rokycanech, v němž městu nabídli své síly pro zřízení muzea, vysvětlili jeho význam a účel. Městská rada přijala jejich návrh na zřízení muzea na svém zasedání v dubnu 1904. Myšlenka na zřízení muzea však nebyla v r. 1904 nová, obdobné snahy se objevovaly již od poloviny 90. let 19. století, vlivem idejí všeslovanské národopisné výstavy uskutečněné v r. 1895 v Praze, ale jak uvedl starosta Rokycan Jan Anichober při otevření muzea v r. 1905, „nebylo zde muže, který by se jí ujal a ve skutek uvedl“. Na jaře 1905 po zvolení kuratoria muzea, stanov i jednacího řádu nově zřízené instituce, byl jejím prvním ředitelem ustanoven právě Dr. Horák.

Dr. Horák při muzeu založil a po celých šest roků vedl měsíčník „Brdský kraj“, který je i dnes cenným pramenem ke studiu regionálních dějin. V r. 1936 založil Muzejní společnost, která se věnovala zejména činnosti publikační a osvětové. Aktivity Horákovy se však neomezovaly jen na školu a muzeum. Působil jako předseda Okrašlovacího spolku města Rokycany, byl dlouholetým aktivním členem a vzdělavatelem Sokola, členem zastupitelstva královského města Rokycany, členem odboru školního a patronátního, hudebního, stálé komise zdravotní a odboru pro zřízení vodovodu.

V r. 1931, po přestěhování muzea budovy bývalé dívčí školy vedle kostela, byly vytvořeny nové expozice a 20. listopadu téhož roku se obecní zastupitelstvo rozhodlo jmenovat Dr. Horáka čestným občanem města Rokycany. Jmenování podepsal tehdejší starosta města, Josef Zápotočný. Od r. 1937 neslo jeho jméno i zdejší muzeum.

Zastupitelstvem města Rokycany byl Dr. Horák zvolen v r. 1938 za člena komise osvětové a v r. 1939 byl zvolen stálým poradcem kuratoria veřejné odborné školy pro ženská povolání.

Stal se i zakládajícím členem České botanické společnosti v Praze, jak vyplývá z korespondence s předními českými botaniky té doby. Ti ho lákali do Prahy, kde by se mohl, podle jejich mínění, lépe odborně uplatnit než v malém městě a zmiňují jeho cenný balkánský herbář. Ten je součástí sbírek rokycanského muzea dosud, stejně jako jeho sběry rostlin a lišejníků z Rokycanska a Brd.

Dr. Horák působil také řadu let ve funkci konzervátora Památkového úřadu, a to již od r. 1919 až do své smrti. Jako konzervátor pořídil v regionu soupis památek, u nichž pro určité stavební záležitosti musí být posudek příslušného znalce, v dnešním pojetí jde o vyjádření památkového orgánu. V r. 1920 podal dobrozdání městské radě o mniškové kalamitě a v r. 1925 se vyjadřoval ke zřízení dělostřelecké střelnice v Brdech. V těchto odborných posudcích specifikoval jejich dopady na životní prostředí a odvolával se na svou dvacetiletou znalost regionu.

Na počátku německé okupace byl uznán jako znalec k vyjádření se o ceně předmětů – movitých historických památek, vzácných uměleckých děl, obrazů a soch, které měly být zvláštním přípisem Okresního úřadu v Rokycanech z r. 1939 na panství Colloredo-Mansfeldském, Šternbergském a Šťáhlavském, zabezpečeny úschovou nebo jinak chráněny před leteckými útoky v době války. I v muzeu byly po dobu okupace ukrývány cenné sbírky, např. sbírka cínového nádobí byla zde zazděna a vyňata z úkrytu až v r. 1945.

Za svou aktivní činnost v sokolském odboji byl dr. Horák v říjnu 1941 zatčen, vězněn a na útrapy věznění zemřel v Osvětimi 10. února 1942 – letos tak vzpomínáme nejen 140 let od jeho narození, ale i 75 let od jeho úmrtí. Působení Dr. Horáka na kulturní život a vzdělání obyvatel široké oblasti Rokycanska bylo mnohostranné a byl proto právem veřejností v r. 2000 vyhlášen osobností století rokycanského regionu.

RNDr. Mgr. Miroslava Šandová

Aktualizováno Úterý, 07 Listopad 2017 10:09
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství