|
|
Píšete nám -
Různé zprávy
|
|
Napsal: Jaroslav Spáčil
|
|
| | Jen málo z nás ještě dnes píše dopisy a posílá poštou pohlednice k svátku, narozeninám a jiným příležitostem. Jedině před Vánocemi se poštovním doručovatelkám nafouknou brašny vánočními a novoročními přáníčky. Na tento způsob gratulací si dnes potrpí už jen starší generace a firmy se svými „poetky“. Neschází nám tak typická česká vánoční pohlednice s obrázkem Josefa Lady?
První poštovní známky se začaly používat nejdříve v Anglii a odtud se tento systém rozšířil i do ostatních států. U nás byly používány od roku 1850. Od roku 1870 se rozšířilo užívání korespondenčních lístků neboli dopisnic. Dopisnicím s obrazy krajin a památných budov se začalo říkat pohlednice. V Praze byl na jedné z prvních pohlednic vyobrazen Karlův most, pobořený po povodni roku 1890. Pohlednice s obrázky měst a hradů se u nás začaly šířit asi v roce 1896. V obcích, kde ještě před rokem 1900 nebyly pošty, bylo zasílání dopisů drahé a nepohodlné. V monografii Hořovicka a Berounska se uvádí, že v Suchomastech byl soukromý posel Václav Štěpán. Sloužil nejvíce velkostatku a pivovaru, také kupcům a řemeslníkům obstarával nákup. Nic si nezapsal, všecko si pamatoval a málokdy na něco zapomněl. Někdy byl úplně obložen balíky, krabicemi a věcmi, které nakoupil v Berouně. Těžké balíky nosíval v nůši. Když šel ráno před osmou od pivovaru, lidé na něj už čekali, vycházeli z chalup a dávali mu dopisy. Za dopis platili 2 krejcary, za korespondenční lístek 1 krejcar. Teprve po roce 1900 byli státem ustanoveni placení listonoši. Jaroslav Spáčil |
|