M. Rejsková: Na snímku je Zaječov se Svatou Dobrotivou. Agustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie.
H. Braunová: Na soutěžním snímku je Svatá Dobrotivá – Zaječov. Augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie. Snímek je pořízen z mostu od základní školy v Zaječově.
L. Hejl: Obec Zaječov je známá rovněž pod trochu hanlivým označením "Březněves", ale i díky klášteru Svatá Dobrotivá (podle sv. Benigny, jejíž ostatky kdysi získal). V současnosti je klášter v držení Augistinánů.
Iva Ungrová: Obec Zaječov s dominantou této vesničky – klášterem. Snímek je pořízen u základní školy ze silnice, která vede do středu obce a na druhou stranu pak do brdských lesů.
Z. Kepka: Pan Crk fotografoval klášter Svatá Dobrotivá ze silnice, která vede z Dolní Kvaně do Zaječova kolem lomu na kámen. Snímek je pořízen z místa, kde pod silnicí podtéká Mourový potok.
A. Šikířová: Obrázek je ze Zaječova – Svatá Dobrotivá. Bývalý konvent Augustiniánů poustevníků u kostela Zvěstování Panny Marie. Klášterní komunita v Zaječově (původně Ostrov) byla založena v r. 1262 Oldřichem Zajícem z Valdeka. V r. 1785 klášter zrušen.
O. Žáčková: Zaječov leží v údolí Jalového potoka. Poprvé doložen v r. 1578 jako majetek kláštera Svatá Dobrotivá. Jméno je odvozeno od zakladatele kláštera Oldřicha Zajíce z Valdeka. Od konce 16. stol. patřila ves pod zbirožské komorní panství. Osamostatnila se v r. 1850. Vysoká pec zvaná „Klášterská“ zde byla postavena v r. 1614 a zrušena roku 1817. Pak se zde rozšířila domácí výroba cvočků.
F. Mencl: Zazdává se mi, že těch soutěžních obrázků kláštera Svatá Dobrotivá, poutního místa v Zaječově, je poněkud až dost! Původně jsem myslel, že tentokrát nenapíši nic. Nechci stále opisovat své minulé články, i když s trochu změněným textem po několik roků za sebou. To za mne udělají jiní soutěžící čtenáři. Nakonec jsem si to rozmyslel. Nalezl jsem totiž legendu o původu založení kláštera, zaznamenanou v dávných kronikách. Místo pro stavbu kostela a kláštera vybrala sama Blahoslavená Panna. Stojí v kraji, který svou odlehlostí a opuštěností připomíná středověkou krajinu.
„Velikým zázrakem byla oslavena česká země, když se totiž zjevila a promluvila knížata apoštolská, svatý Petr a Pavel na hradě Valdeku, z něhož byl božskou silou přenesen a do hustého lesa postaven Oldřich Zajíc z Valdeka, pán tohoto místa a tedy i pán Ostrova. V den před Zvěstováním Panny Marie byl přenesen do lesnatého údolí svého panství na místo, které z něj poněkud vybíhalo, latiníky zvané Insula a Čechy Ostrov, protože je obtékaly potoky. Tam Oldřich spatřil stát paní podivuhodné krásy. Starší ze světců pravil: To je Matka Páně, kterou často vzýváš a prosíš, aby se přimluvila u svého Syna. Oldřich padl na kolena; tu ona řekla: Oldřichu, to je vůle mého Syna i moje, nás obou, abys na tomto místě, kde mne vidíš stát, ke cti Jeho a mého jména postavil kostel a pro moje služebníky klášter. Za to se ti dostane od mého Syna, jemuž s láskou sloužíš, nesmírné odměny. Po těch slovech i s oběma muži zmizela. Oldřich vzdal díky Bohu, místo označil větvemi a vrátil se na Valdek.“
Nyní je celý objekt v péči české provincie řádu sv. Augustina od sv. Tomáše. |