Čtvrtek, 14. listopad 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Beseda s lékařem MUDr. Tomášem Šebkem bude v hořovické knihovně

Když muži odešli, přišly za mnou holky. „Tomáši,“ nesměle, „my bychom se s Tebou moc rády vyfotily, jestli Ti to nevadí.“ Naopak, dámy! Pokleknu mezi nimi na koleno a ony se nade mě nesměle, přesto s jasnou intencí, nakloní. Vznikla nádherná fotka! Nade mnou se sklání čtyři muslimky. Komu se tohle poštěstí. (Pozn. red.: Útržek z knížky „Nebe nad Jemenem.? Ty „holky“ jsou lékařky.)Ve středu 20. listopadu od 17.30 pořádá Knihovna Ivana Slavíka Hořovice besedu s MUDr. Tomášem Šebkemlékařem mezinárodní organizace „Lékaři bez hranic“. Zúčastnil se následujících misí: Haiti 2010, 2012, Afghánistán 2013, 2015, Jižní Súdán 2017 a Jemen 2019. Ze svých misí, většinou ve válečných zónách světa, napsal několik velice úspěšných knih: Mise Haiti - 5 měsíců s Lékaři bez hranic, Mladá fronta, Praha 2013, Mise Afghánistán - Český chirurg v zemi lovců draků, Nakladatelství Paseka, Praha 2015, Africká zima - V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic, Nakladatelství Paseka, Praha 2017, Mise Jemen - Nebe nad Jemenem, Nakladatelství Paseka, Praha 2019. Na poslední misi v Jemenu byl v měsících leden až březen 2019.

PN PÍŠETE NÁM Poznáváš svůj kraj Podbrdské noviny č.16/2017
Zář
15
2017
Podbrdské noviny č.16/2017
Píšete nám - Poznáváš svůj kraj
Napsal: Naďa Kolenská   

Poznáváš...AD: Poznáváš svůj kraj? PN č. 14/17

Iva Ungrová, Zaječov: Co se týká obrázku, tak to byla pro mě opravdu lehká otázka. Je to samozřejmě Zaječov, konkrétně náves, v pozadí prodejna COOP a škola. V této obci, která se dříve jmenovala Svatá Dobrotivá, žiji od roku 1971, ale už jako dítě jsem tu trávila prázdniny u babičky.

 

Jaroslav Pergl, Žebrák: Na dnešním snímku z č. 14/17 PN je transformátor v obci Zaječov, o kterém bylo již psáno a to i v této rubrice, nicméně lze ještě některé údaje připomenout.

Obec Zaječov se skládá z částí - Kvaň a Nová Ves a k obci byla také nově přidělena lokalita Zaječov v Brdech, která dříve patřila do vojenského prostoru a nyní je součástí obce. Katastrální výměra činí 703 ha, s počtem obyvatel kolem 1500, nadmořská výška 458 m.n.m..

Tehdejší osada Zaječov je poprvé doložena roku 1578, kdy byla majetkem kláštera Svatá Dobrotivá. Název je odvozen od šlechtického rodu Zajíců z Valdeka, což je patrné i z přetrvávajícího obecního znaku, kde v jedné části je vyobrazen zajíc a v druhé části je posazena kančí hlava, která vlastně dokládá příslušnost těchto šlechticů k rodu Buziců. Od konce 16. st. ves patřila pod zbirožské panství a k jejímu osamostatnění došlo v roce 1850. V tomto období došlo také k rozmachu hutnictví a v obci byla také roku 1614 postavena vysoká pec zvaná „Klášterská“, k jejímu zrušení bohužel došlo v roce 1817. To však přispělo k tomu, že místní obyvatelé se začali živit domácí výrobou cvočků, která byla v tomto kraji velmi rozšířena.

Dne 13. 5. 1263 založil Oldřich Zajíc klášter a kostel na místě, které se kdysi nazývalo „Ostrov“. Jeho pravnuk, také Oldřich, věnoval klášteru roku 1327 ostatky svaté Dobrotivé Benigny a od té doby se klášter jmenuje Svatá Dobrotivá. Na tomto místě nalezl v r. 1319 místo posledního odpočinku i nejslavnější člen rodu Vilém Zajíc z Valdeka. Za vlády císaře Josefa II. byl zdejší klášter zrušen a budova byla upravena na faru a školu, pod správou augustiniánů. Nejstarší část současné obce Zaječov tvoří místní část Kvaň, která je připomínána již v roce 1263 připadající v té době klášteru. Zřejmě nejmladší částí je Nová Ves, která vznikla roku 1710 a od doby založení je součástí Zaječova.

Neblahý název Brežněves vznikl v r. 1968 při tehdejší okupaci Československa a o této události bylo také již psáno, je ovšem také nutno připomenout, že ne všichni zdejší občané projevovali tak horlivou vstřícnost k těmto okupačním vojskům, ale to už patří do historie a zdejší obec se s tímto už musí vypořádat sama.

Rudolf Čurda, Kařez: Vlevo uprostřed je pošta a prodejna Coop. Pokračováním ulice ve směru focení se dostaneme k lomu, pak následuje Dolní Kvaň, dále začínal bývalý vojenský prostor s nedalekým letištěm.

Libor Hejl, Hostomice: Zmiňovaný rod pánů Zajíců z Valdeka byl posléze také znám jako Zajícové z Hazmburka (což se dá jednoduše přeložit jako „Hrad zajíců“). Ve znaku měli krom obligátních zajíců také kančí hlavu, což byl pozůstatek jejich předků Buziců

Jana Mračková, Hvozdec: O Zaječově jsme si již několikrát psali. Tak tedy tentokrát něco krátce o budově Zděná, která je na snímku naproti transformátoru.

Písemně je vlastnictví doloženo 10. 4. 1790, kdy v domě č. 33 žil František Unger, hostinský, stár 52 let.

Ale již před tímto rokem existují písemné zápisy. Nejstarší je 19. 3. 1749, kdy pobořenou chalupu zakoupil Martin Unger za 16 kop grošů míšeňských. Pak v roce 1798 objekt zakoupil Kunc ze Strašic. Majitelů se pak vystřídalo několik. Zděná 2x vyhořela, poprvé v roce 1916, podruhé v roce 2000. Ke Zděné patřila velká louka a Kuncův vrch, kde je dnes lom. V sále hospody se hrálo loutkové divadlo a dokonce i operety.

V roce 2012 vznikl spolek Zděná, který usiluje o záchranu této budovy. Zdroj Geocasching.

Alena Šikířová, Kublov: Klášter se stal v 18. stol. vyhlášeným poutním místem. V klášteře je uchovaná soška svaté Dobrotivé. Byla to mladá anglická jeptiška umučená pohanskými Huny. Jméno si přeložili z Benigma na sv. Dobrotivá.

Ludmila Slánská, Horní Slavkov: Zaječov se nachází v okrese Beroun, na hranicích vojenského Újezdu Brdy, asi 10 km jihozápadně od Hořovic. Cennou památkou je kostel Zvěstování Panny Marie s augustiniánským klášterem svaté Dobrotivé. Obec Horní Zaječov zdobí krásná lidová architektura původních dřevěných staveb a kaplička z 18. stol. Dále mezi památky patří barokní socha Jana Nepomuckého z r. 1700.

Olga Žáčková, Hořovice: Ves na okraji VVP Jince – 4 km od Hořovic v údolí Jalového potoka. Poprvé doložena v r. 1578 jako majetek kláštera Svatá Dobrotivá. Jméno je odvozeno od zakladatele kláštera Oldřicha Zajíce z Valdeka. Od konce 16. stol. patří pod zbirožské komorní panství. Osamostatnila se v r. 1850. Vysoká pec zvaná „Klášterská“ zde byla postavena v r. 1614, zrušena byla roku 1817. Pak se zde rozšířila domácká výroba cvočků.

František Mencl, Žebrák: Obec asi 10 km jihozápadně od Hořovic oslaví v příštím roce 440 roků od svého založení (r. 1578). Její jméno Zaječov je odvozeno od svého zakladatele Oldřicha Zajíce z Valdeka, z panovnického rodu Buziců. Poblíž vesnice stojí od r. 1263 klášter augustiniánů – poustevníků jménem podle místní lokality, „Na Ostrově“ (2 stékající potoky vytvářely jakýsi ostrov). O jeho založení Oldřichem Zajícem se vypráví řada legend: Prý ve spánku spatřil Blahoslavenou Pannu Marii, která ho požádala, aby postavil klášter. Tak se stalo a uvedl tam řád sv. Augustina (byl první v Čechách). Pravděpodobnější je další údaj: Jeho založení je projevem vděčnosti za šťastný návrat z válečného tažení proti Uhrám. Klášter s kostelem byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie a na jeho oltáři byla mariánská soška. Zakladatelův pravnuk, také Oldřich Zajíc, děkan Svatovítské katedrály v Praze, nechal v r. 1327 ostatky mladičké Benigny (řečené Dobrotivé), umučené v r. 449, převézt do ostrovského kostela. Od té doby se používá název Svatá Dobrotivá. Na přelomu 17. a 18. stol. byl přistavěn trojlodní gotický chrám a rozlehlá barokní budova. Klášterní komplet se stal po staletí cílem mnoha procesí a poutí. Za vlády Josefa II. byl r. 1785 zrušen a konvent přeměněn na školu a faru pod správou augustiniánů od sv. Tomáše. Poutě a sláva upadala po r. 1948, kdy byl klášter nuceně vyklizen. Řeholníci byli odvezeni a objekt se stal depozitářem Muzea tělesné výchovy a sportu. V současné době se budovy postupně opravují a jsou přístupny veřejnosti. Při převozu části ostatků světice sv. Dobrotivé - Benigny augustiniánskými řeholníky v r. 1677 z Prahy do obnoveného kláštera, je zastihl v Žebráku pozdní večer. Rozhodli se zde přenocovat a k tomu jim poskytl svůj honosný dům primátor města Václav Ferdinand Vorel. Po jeho smrti nechala manželka Alžběta namalovat obraz sv. Dobrotivé na plechovou desku a umístila ho na průčelí domu. Při přestavbě domu byl obraz restaurován a v dnešní době je vystaven v městském muzeu. Tuto událost, která se stala před 340 roky, dnes připomíná soška ve venkovním zaskleném výklenku domu čp. 26, která je kopií té z oltáře ve Svaté Dobrotivé.

Aktualizováno Pátek, 15 Září 2017 11:01
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství