Sobota, 11. červenec 2020

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Leonardo da Vinci v Praskolesích

DSC 6470V červenci a srpnu bude v Praskolesích v kapli sv. Prokopa výstavka s názvem Leonardo da Vinci (a jeho neznámy český pokračovatel). Uvidíte živý obraz „Poslední večeře v řetízkové šatně dolu Hamr I“. Podle neznámého Největšího Čecha. Fotografoval J. Škrleta. Ve dnech 4. – 6. července (na svátky sv. Prokopa, Cyrila a Metoděje a Mistra Jana Husa byla kaple pro veřejnost otevřená cca od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin a v technických přestávkách autora výstavy poskytl k ní výklad (viz foto). V dalších dnech bude přístup do kaple možný na požádání po dohodě s obecním úřadem (pí Drábková) nebo s vedením dětského tábora (p. Čáp), nebo s otcem Stefanem na faře. Libor Gottfried

Další fota

PN PÍŠETE NÁM BZOVÁ – moje rodiště – seriál s dobrým koncem – rodáci 2021
čen
04
2020
BZOVÁ – moje rodiště – seriál s dobrým koncem – rodáci 2021
Píšete nám - Různé zprávy
Napsal: Iva Závorová   

bzová1Bzovský rybník – náš zimní stadion – byl zobrazen na foto v PN č. 9 jako předmět soutěže „Poznáváš svůj kraj?“ v překrásné jarní atmosféře i s typickými kvetoucími kaštany. Ty nás, jako děti, zajímaly hlavně na podzim, když jsme sbíraly kaštany a tvořily z nich s pomocí špejlí figurky.

 

Dominantou prostoru na hrázi je kaplička, kde se zvonilo vždy, když někdo zemřel. Zvoníka si nepamatuji, ale někdy jsem na přání dědečka musela ke kapličce běžet se zeptat, komu zvoní. Kaplička, jak dokumentuje foto z PN č. 9, je krásně opravená a v současné době slouží i ke konání svatebních obřadů.

Vlevo pod rybníkem je na fotografii hasičská zbrojnice a ten kopeček, od rybníka k silnici před hasičárnou, to bylo jedno z míst, kde jsme jako úplně malé děti sáňkovaly. Stačil nám, i když maminka měla strach, že vjíždíme na silnici.

Hlavní prostor pro zimní sportování byla zamrzlá plocha rybníka. Zimy byly tenkrát úplně jiné, než dnes, a tak větší kluci vždycky odhrabali sníh z plochy a hráli „světový“ hokej. Branky měli označené třeba jen botami. Zápasy byly i „mezistátní“. Kluci se domluvili ve škole v Žebráku a soupeřem jim byli Březováci, kde na zamrzlé louži měli i originál branky, a kluci z Točníka, se kterými se hrálo na zamrzlé vodní nádrži Peklo. Přes silnici u našeho rybníka byla sokolovna a v přísálí byl stůl na stolní tenis a můj muž vzpomíná, že se šli na bruslích ohřát a dokonce si i bez přezouvání zahráli, když bylo u zeleného stolu volno. Po revoluci byly prostory vráceny vlastníkům, dnes je tam opět Hospoda u Menclů.

Když se nehrál hokej, nastoupily jsme my, malé krasobruslařky. Vysoké mantinely, vzniklé z odhrabaného sněhu a v nich vytvořená sedátka, nám sloužily jako šatny. Brusle „šlajfky“ přidělané unikátním systémem svorek na vlastní boty byly pro začátky bruslení. Následovaly brusle připevněné na hnědých botách, velký pokrok odpovídající pokroku v bruslení. Netrpělivost a těšení vždy na začátku zimy se i mně stala jednou osudnou. Šli jsme hned ze školy, která byla pod rybníkem, vyzkoušet sílu ledu. Na hrázi za kapličkou jsem stoupla na led a ten se propadl. Hloubka byla do pasu, holky mě vytáhly a já domů došla ledově chrastící. V 6. třídě pod stromečkem jsem měla brusle s bílými botami, v období sourozenců Romanových nezbytná nutnost. Mám je dodnes i chuť bruslit, ale věk mi brání.

Pohled na náš rybník si užívám každý den. Obraz, který pro mne namaloval k šedesátinám můj bývalý šéf, MUDr. Jan Adamec, mám ve své ordinaci. Pan doktor měl tenkrát svůj malířský stojan postavený u kapličky, která je na foto v PN č. 9, a maloval pohled na rybník směrem na západ, kde jsou vidět domy Matějů, Malčíků, Kulicha, Uhlířů. To nejsou pravá jména, ale přezdívky, které jsou pro Bzovou a její obyvatele naprosto nezbytné. O tom ale někdy příště.

Iva Závorová, rozená Pánková

 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství