Středa, 20. únor 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Sotirios Zavalianis se stal EY Podnikatelem roku 2018 Středočeského kraje

Podnikatel rokuSotirios Zavalianis, zakladatel a majitel AKESO holding, a.s., která vlastní Rehabilitační nemocnici Beroun, se stal včera EY Podnikatelem roku 2018 Středočeského kraje.

PN PÍŠETE NÁM Před 69 lety nás opustil Karel Sezima
úno
08
2019
Před 69 lety nás opustil Karel Sezima
Píšete nám - Různé zprávy
Napsal: František Mencl   

sezima Karel Sezima 1876-1949V PN č. 23/18 si zařádil novinářský šotek, alespoň tak předpokládám. V článku D. Hlavové o Karlu Sezimovi. Jeho vlastní jméno je Karel Kolář, nikoliv Kovář! Také místo jeho studií práv se liší. Ve zmiňovaném článku je uváděn Norimberk, v jiných pramenech je uváděna rakouská univerzita v Insbrucku, teprve poté studia v Praze.

 

Co si o Karlu Sezimovi připomeneme?

Narodil se v Hořovicích, zde byl jeho otec 30 roků ředitelem měšťanské školy. Ve své době byl známým spisovatelem (např. romány Dravý živel, Hudba samoty, V soumraku srdce atd.), redaktorem a literárním kritikem. Jeho současníky byla řada významných osobností – A. Jirásek, K. V. Rais, A. Stašek, F. X. Šalda, E. Krásnohorská, V. Dyk aj.

Svůj život popisuje v románu – čtyřsvazkové autobiografii - „Z mého života“. V úvodní části popisuje život v dětství strávený v Hořovicích, vřelý vztah ke svému rodišti, k různým postavám a přátelům a milým koutům podbrdského kraje. Snad k nejbližším z přátel patřil spisovatel J. Matějka, rodák ze sousední obce Záluží, jemuž věnoval jednu část své knihy „Za přítelem“.

Pak už ve 4. svazku se vrací do svého rodného kraje. Sezimovi měli v obci Felbabka letní byt. Zde na Jinecku čerpal náměty k některým svým románům. Obzvláště si oblíbil bájný vrch Plešivec, který nazval Olympem kraje. Zde se také zapojoval do místního dění, stal se velkým bojovníkem proti zřízení dělostřelecké střelnice v Brdech a byl členem několika kulturních organizací. A když se ve 20. letech minulého století začalo mluvit o tomto projektu, rozhodl se K. Sezima ke dvouletému boji proti a stal se hlavním iniciátorem mnoha protestních akcí. Díky svým stykům v kulturní oblasti probudil zájem o Brdy u mnoha známých osobností, které potom připojovaly své podpisy k peticím proti zřízení střelnice a psaly své články do různých novin, např. K. M. Čapek – Chod, J. Holeček, J. Vrba a další novináři, zejména do Nové Politiky. Viktor Dyk napsal Sezimovi žertovnou báseň:

Třeba ryješ jako chrt, Udržal tvůj elán zvrt, kam by s kanony se vrt? Kdybys lítal jako chrt, od Velcí až na Padrť, z celých Brd zbyde prd. Psáno v jedenáct a čtvrt.“ (F. Udržal byl v té době ministrem národní obrany.)

Československá vláda projekt dělostřelecké střelnice v Brdech schválila. Dne 5. listopadu 1925 politicky žhavou půdu navštívil prezident T. G. Masaryk s F. Udržalem v doprovodu J. S. Machara – generál. inspektor vojsk a promluvil u rokycanského vodovodu k přítomným zástupcům obcí, starostům a ostatním občanům. V jeho řeči zazněla i památná slova: „K obraně státu potřebujeme nutně vycvičeného vojska a k výcviku nemáme místa vhodnějšího. Krása Brd by nám nebyla nic platná, kdybychom ztratili svobodu.“ V květnu 1930 padly první dělostřelecké granáty na cílovou plochu Jordán… František Mencl

 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství