Středa, 08. červenec 2020

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Obrázek, který pomáhá

langJak můžete využít aktivovaný obrázek v Podbrdských novinách? Obrázek je vždy po dobu dvou týdnů aktivován systémem Lang technologies. Stačí, když si čtenář na obrázek položí ruku nebo jinou část těla, případně si na něj sedne a může přijímat harmonizující informace, jak dlouho chce. Tělo si samo řídí příjem energie. Aktivovaný obrázek můžete také přikládat na nemocný orgán. Produkty a osobní stimulátory Lang technologie pomáhají při bolestech, únavě, psychických problémech, cukrovce a mnoha dalších onemocněních.

PN NEMOCNICE HOŘOVICE NEMOCNICE HOŘOVICE Přínos patologie pro medicínu
říj
20
2015
Přínos patologie pro medicínu
NEMOCNICE HOŘOVICE - NEMOCNICE HOŘOVICE
Napsal: Konstantinos Tsivos   

doc. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D., vedoucí lékař hořovické patologie.Patologie nebyl můj „vysněný obor“, říká doc. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D., vedoucí lékař hořovické patologie. Patologie je v každé nemocnici většinou označena jako komplementární oddělení, což někdy u laiků evokuje myšlenku, že je to „oddělení navíc“. Docent MUDr. Pavel Dundr, Ph.D., v následujícím rozhovoru sice přiznává, že patologie nebyl jeho „vysněný obor“, vehementně ale přitom obhajuje nezastupitelný přínos tohoto oboru pro lékařskou vědu.

   

* Patologie je obvykle považována za „třináctou komnatu“ každé nemocnice. Vnímáte to stejně?

Upřímně nikoliv, patologie je jeden ze základních a naprosto nezbytných diagnostických oborů zabývající se převážně vyšetřováním vzorků pro živé pacienty. Za „třináctou komnatu“ možná někdo považuje pitevnu, ale hlavní náplň oboru je v současné době jinde a pitvy sice představují důležitou, ale minoritní oblast naší práce. 

* Můžete nám představit své oddělení?

Jedná se s ohledem na provoz o oddělení menší velikosti, ročně vyšetříme bioptické vzorky asi pro 4.500 pacientů, několik stovek cytologických vyšetření a provedeme řádově desítky pitev. Poskytujeme, díky úzké vazbě na Ústav patologie 1. LF a VFN v Praze, diagnostiku na vysoké úrovni se zapojením všech dostupných moderních metod a postupů, vč. imunohistochemických a molekulárně biologických. Oddělení z mého pohledu funguje velmi dobře, kolektiv laborantek je mladý a pod vedením zkušené a velmi schopné vedoucí laborantky paní Balínové podává vysoký výkon.

* V čem spočívá nutnost existence patologického oddělení?

Jak už jsem zmínil, hlavní náplní oboru je vyšetřování vzorků pro živé pacienty, ať už bioptické, tedy vzorků tkáně, či cytologické, tedy vyšetření buněk, např. z tekutin, stěrů a sekretů. Bioptické vyšetření pokrývá celé spektrum nejrůznějších diagnóz, velmi důležitou je však diagnostika pro pacienty s nádorovými onemocněními. Bez morfologické diagnózy není možná žádná onkologická léčba. To znamená, že každý nádor musí být vyšetřen, nejčastěji právě biopticky. Kromě základní diagnózy a stanovení stádia onemocnění, od kterých se odvíjí léčba, však patolog u části nádorových onemocnění vyhodnocuje i markery nezbytné pro volbu konkrétního léku, tzv. prediktory. Rozvoj znalostí o nádorových procesech vedl i k výraznému rozvoji onkologické léčby, dnes dokážeme léčebně ovlivnit i část pokročilých nádorů, které byly dříve léčebně daleko méně ovlivnitelné. Pro tuto tzv. cílenou léčbu je však nutné stanovit, jestli na ni pacient bude reagovat, jinak jej může spíše poškodit, a navíc je velmi nákladná. Zjednodušeně to probíhá tak, že různými metodami (imunohistochemie, molekulární biologie, cytogenetiky) vyšetřujeme nádor a hodnotíme stav příslušných signálních drah či receptorů, které jsou konkrétním lékem ovlivnitelné.

* Jaký je její přinos na vývoj lékařské vědy?

Přínos patologie pro lékařskou vědu je a i historicky byl značný. Dnes již však výzkumné projekty obvykle probíhají ve spolupráci širokých týmů zahrnujících často i spolupracovníky různých odborností, a to i mimo medicínu.

* Jak lákavá je představa pracovat na pitevně? Jaký je zájem o studium patologie?

Nevím, jestli je pro někoho lákavá představa pracovat „na pitevně“. Naše práce neprobíhá, jak je častý mylný názor, na pitevně, ale hlavně za mikroskopem. Osobně jsem poslední pitvu provedl v roce 2001, před získáním atestace, která mi umožnila samostatně pracovat v oblasti bioptické diagnostiky. Na pitevnu už se dostanu zřídka kdy, pouze na lékařské fakultě při výuce studentů medicíny, což je stále vzácnější. Souvisí to i s faktem, že některá pracoviště včetně všech fakultních výrazně omezila v souvislosti s NOZ (pozn. red.: Nový občanský zákoník) platným od roku 2014 počet pitev. Zájem o patologii je variabilní, navíc ne každý má vlohy stát se dobrým patologem. Obecně je v ČR patologů nedostatek.

* Jak jste se k patologii dostal vy?

K patologii jsem se dostal náhodou, nebyl to můj „vysněný obor“, ale vůbec nelituji. Je to obor nesmírně náročný na znalosti, stejně jako v jiných oblastech medicíny se musíte neustále učit něco nového. Navíc tím, že pracuji i v akademickém prostředí jako přednosta Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze, se zabývám nejen rutinní diagnostikou (ke které mám ale velmi blízko), ale i výukou studentů a výzkumem.

* Jak reaguje někdo cizí, když mu řeknete o vaší specializaci? 

To je různé. Pokud jde o někoho, kdo již někdy měl provedené bioptické vyšetření, obvykle dá najevo, že ví, o čem práce patologa je. Ale značná část pacientů podstupujících chirurgický či jiný zákrok doprovázený bioptickým vyšetřením si ani nikdy neuvědomí, že jejich tkáň je vyšetřena právě na patologii, kde se stanovuje definitivní diagnóza. Častá je ale spíše rozpačitá reakce, někdy s pokusem o jakýsi vtip, typu že ‚“patolog ví všechno, ale pozdě“, nebo že alespoň nemůžeme nic zkazit – z dříve zmíněného vyplývá opak, patolog je často na začátku diagnostického procesu. A chyba patologa může mít zásadní důsledky, takže naopak, můžeme toho potenciálně zkazit opravdu hodně.

* Přicházíte do styku také s „živými“ pacienty?  

Do osobního styku s pacienty přicházím zcela sporadicky, ani by to vzhledem k počtu vzorků, které pro pacienty ročně vyšetřím, nebylo možné. Běžná je ale účast na multidisciplinárních týmech, kde se probírají jednotliví pacienti a rozhoduje se o způsobu jejich další léčby. Dr. Konstantinos Tsivos

Aktualizováno Úterý, 20 Říjen 2015 18:21
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství