Neděle, 25. srpen 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Navštivte zámek Dobříš

Výstava potrvá během července a srpna. Zámek DobříšDo konce srpna je v hostinské části expozice k vidění zajímavá výstava svatebních šatů a doplňků Nikoly Melicharové. Kromě svatebních šatů si můžete prohlédnout kloboučky, rukavičky a další doplňky. Nejstarším exponátem je svatební menu z roku 1930, které je ve francouzštině.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Zachovejme čistotu a výjimečnost Brd
Dub
23
2016
Zachovejme čistotu a výjimečnost Brd
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   

Foto: Petr Petříček.Mgr. Bohumil Fišer je od poloviny roku 2015 vedoucím oddělení Správy CHKO Brdy. Obor ochrana životního prostředí vystudoval na Přírodovědecké fakultě UK Praha a celou svou dosavadní praxi této ochraně věnoval. Brdy jsou jeho dlouholetou láskou. Proto se také přestěhoval do jejich blízkosti a žije ve Staré Huti u Dobříše.

* Narodil jste se na Podbrdsku?

Narodil jsem se v Praze v Podolí. Své dětství jsem strávil v Říčanech u Prahy, takže na druhém břehu Vltavy, než jsou Brdy.

* Jaké jste vystudoval školy, na jakých pracovištích a v jakých funkcích jste byl zaměstnán?

Vystudoval jsem Gymnázium v Říčanech a magisterský obor Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po té jsem krátce pracoval na živnostenský list jako výzkumný pracovník v ochraně životního prostředí a v roce 2012 jsem nastoupil na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) – tenkrát Správu chráněných krajinných oblastí ČR, kde jsem se zabýval nejprve zemědělskými dotacemi a jejich využitelností pro ochranu přírody a posléze jsem se stal vedoucím odboru péče o krajinu, kde jsem měl na starosti dotační programy na zajištění ochrany přírody a krajiny a majetek státu s příslušností hospodařit pro AOPK ČR. Mimo jiného jsem se podílel na přípravě agroenvironmentálních programů, operačním programu životního prostředí a v rámci projektů jsem se v poslední době podílel například na odbahnění Bohdanečského rybníka, opravě výpusti Máchova jezera, péči o Božídarské rašeliniště nebo na správě Lednických rybníků. Od poloviny roku 2015 jsem byl jmenován vedoucím oddělení Správy CHKO Brdy v rámci regionálního pracoviště Střední Čechy a byl jsem pověřen za AOPK ČR, abych předjednal vyhlášení CHKO Brdy v regionu.

Foto: Petr Petříček.* Co pro vás tato funkce znamená a jak ovlivnila váš život?

Brdy mi ukázala přítelkyně během studií na vysoké škole a od první chvíle jsem si oblíbil celé Brdy a to i ty mimo dnešní CHKO. Ani návštěva Alp, a třeba mých oblíbených vrcholů na Malé Fatře, na tom nic nezměnila. Proto jsem se do blízkosti Brd přestěhoval a to i přes fakt, že přítelkyně tragicky zemřela, a v tu chvíli jsem měl chuť utéct někam hrozně daleko. Po 12 letech působení na AOPK ČR v Praze jsem se rozhodl, že půjdu pracovat na nově vznikající Správu CHKO Brdy. Je to pro mne čest, že se mohu podílet na ochraně Brd a zároveň cítím odpovědnost za dar, který mi tenkrát přítelkyně dala. Měl jsem v sobě rozpor mezi tím, že chci krásu Brd lidem ukázat a na druhé straně z mých profesních zkušeností vím, že vojenský újezd byl jejich nejlepší ochranou. Rozhodnutí padlo, a tak jsem se rozhodl i já. Rád vytvářím nové věci a vznik nové CHKO Brdy je pro mne výzvou. Chci vytvořit kvalitní tým, který zajistí ochranu a péči o území opuštěné Armádou ČR. Můj osobní život to ovlivnilo velmi, mám mnohem míň času a těžko se odpoutávám myšlenkami od Brd. Zároveň, i když jdu k řezníkovi, tak se konverzace stočí k CHKO Brdy, na to jsem nebyl zvyklý. Zájem médií a spousta otázek přes mail či po telefonu je někdy opravdu na hranici možností. Dotazy na výlety, množství sněhu v Brdech apod. opravdu není v mých silách vyřizovat.

* Čím je CHKO Brdy charakteristická a jaké je její nejvýznamnější přírodní bohatství?

Pro CHKO Brdy je charakteristická nezastavěnost, dokonce ani dráty vysokého napětí tu nenajdete. Pohoří je tvořeno na živiny chudými prvohorními slepenci, křemenci a buližníky, které můžeme vidět na mnoha místech v CHKO jako mrazové sruby, tory a kamenná moře, na která jsou vázána cenná stanoviště lišejníků a mechorostů (PP Hřebenec, Třemšín, Jindřichova skála, Lipovsko, Valdek, Klobouček a další). Prosím, nepoškozujte tato společenstva kamenných moří sešlapem. Z Brd pochází i nejstarší nemořská makrofosilie na světě jménem Kodymirus vagans. Brdy jsou díky své geologické minulosti i významnou zásobárnou pitné vody pro široké okolí a zároveň s množstvím studánek pro návštěvníky. Z rostlin zmiňme nevídané populace kosatce sibiřského či rozsáhlá vřesoviště severské tundry druhotně vzniklá na dopadových plochách. Z živočichů pak nejpočetnější populace raka kamenáče v ČR nebo hnízdění orla mořského u Padrťských rybníků.

* Lidé se obávají, že se zpřístupněním Brd bude ohrožena jejich dosavadní čistota a rozjede se stavební činnost různých developerů. Má Správa CHKO možnost tomu nějak zabránit?

Institut CHKO sám o sobě nemůže zabránit stavební činnosti. Umisťovat nové stavby je zakázáno ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny na území první zóny, která je na necelých 4 % území. Dále pak budeme posuzovat vliv na krajinný ráz území a dopad zamýšlených záměrů na zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Vlastní stavební činnost by si měli regulovat především jednotlivé příslušné stavební úřady prostřednictvím územních plánů, a všichni dotčení starostové jakékoliv stavby na území CHKO Brdy nechtějí. V CHKO Brdy je na většině území chráněná oblast přirozené akumulace vod a i režim posádkového cvičiště a jeho ochranného pásma stavby nepřipouští. Pro mne je však největší zárukou, že se Brdy nestanou rájem developerů, zákon č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy..., který v §1, odst. 4, říká, že majetek České republiky nacházející se na dosavadních katastrálních územích VÚ Brdy zůstává ve vlastnictví státu, s výjimkou staveb a technických zařízení pro čerpání vody a pozemních komunikací nezbytných pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí. Příslušnými organizacemi státu pro hospodaření s tímto majetkem jsou Armáda ČR a Vojenské lesy a statky ČR. Obě organizace veřejně několikrát deklarovaly, že na území budoucí CHKO Brdy nechtějí žádné stavby vyjma staveb souvisejících s jejich činností.

* Slyšel jsem, že určitá část Brd zůstala nadále vymezená jako vojenské cvičiště. Je to tak?

Ano, v severovýchodní části CHKO je vymezeno veřejnosti nepřístupné posádkové cvičiště ohraničené cestou Ohrazenice, hájovna Krejčovka, hájovna na Hlíně, Obecnice. Jedná se o dopadovou plochu Brda.

* Jak to bude se zpřístupněním dopadových ploch, například Jordánu, Toku nebo Padrtě?

Jordán a Tok budou zpřístupněny po vyznačených trasách, Padrtě nebudou omezeny.

* Hrozí lidem při procházkách po Brdech nebezpečí z nevybuchlé munice?

Dle mého názoru se návštěvník nevybuchlé munice nemusí obávat, pokud se v ní nebude aktivně šťourat. Na nášlap nebezpečí nehrozí.

* Jednali jste již o tom, kolik bude v oblasti naučných stezek a jak budou tematicky zaměřené?

Správa CHKO navrhla 3 naučné stezky – kolem dopadových ploch Jordán a Tok, na Padrťsku a na vrch Třemšín. Vojenské lesy a statky by chtěly zbudovat naučnou stezku na Klobouček. Město Příbram na Třemošnou a Strašice na Lipovsku po zbytcích lesních řemesel. Tematicky budou vždy zaměřené na přírodu daného místa, u dopadových ploch bude jistě zmíněno i vojenské využití území a u Padrťska zaniklé obce.

* Rozvoj turistiky vždy souvisí i s vytvářením nových ubytovacích a stravovacích objektů v okolních obcích. Jsou tomu obce nakloněny?

Myslím, že už jsou. Je to možnost pro ekonomický rozvoj obcí, a to včetně navazujících aktivit, jako jsou placení průvodci, infocentra nebo regionální produkty a suvenýry.

* Je možné v CHKO sbírat houby a borůvky?

Ano je to možné, vyhlášení CHKO nikterak neovlivňuje sběr hub, borůvek či brusinek. Správa CHKO zasáhne jedině, pokud by docházelo k devastaci porostů sběracími hřebeny.

* Je pravda, že v Brdech lze potkat i rysa ostrovida?

Ano, je to možné, i když rys je velmi plaché zvíře, takže by to byla velká náhoda, a pokud by se to někomu ze čtenářů poštěstilo, dejte nám, prosím, vědět na Správu, kde to bylo. Děkuji.

* Máte rodinu, děti?

Ano, dohromady s ženou vychováváme tři kluky, devítiletého Honzu, šestiletého Vaška a čtyřletého Kryštofa.

* Máte nějaké nesplněné přání?

Ano, rád bych ještě měl dceru.

* Co závěrem vzkážete čtenářům?

Všem čtenářům přeji, aby načerpali energii při svých vycházkách či vyjížďkách na kole do Brd. Važte si Brd takových, jaké jsou nyní, nezastavěné bez jakýchkoliv „pouťových“ atrakcí, penzionů, restaurací, drátů vysokého napětí, a třeba i s horším signálem mobilních operátorů. Tím jsou teď Brdy atraktivní a výjimečné. Udělejte všechno, co budete moci, aby to tak zůstalo. Na vás všech čtenářích žijících v okolních obcích záleží, jak budou Brdy vypadat za 10, 20 nebo 100 let. Ať nám v našem úsilí pomáhá i legendární ochránce Brd Fabián

Text + foto: Petr Petříček.

 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství