Neděle, 18. srpen 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Střety se zvěří

ilustrační fotoLIBOMYŠL - Dne 2. 8. v 23.45 hodin řídil v katastru obce Libomyšl na silnici III. třídy, ve směru od obce Libomyšl směrem na obec Neumětely, osobní automobil tovární značky BMW X5. V km 1,412 uvedené komunikace řidiči vběhlo náhle z levého travnatého silničního příkopu do jízdní dráhy divoké prase. Střetu již nebylo možné zabránit a v důsledku toho došlo ke střetu přední části vozidla s divokým prasetem, které vlivem nárazu uhynulo. U řidiče byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. Ke zranění osob nedošlo. Způsobená škoda byla vyčíslena na částku 45.000,-Kč.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Minulost nás učí nedělat stejné chyby
Bře
10
2016
Minulost nás učí nedělat stejné chyby
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   

Foto: Petr PetříčekPaní Ilona Voráčková je kronikářkou města Zdice. Ve Zdicích i v okolí je však známá také jako sběratelka starých pohlednic. Její sbírka má již úctyhodný počet a největší pozornost věnuje sbírání starých pohlednic Hořovic a Zdic. Je registrovaná v Postcrossingu, což je projekt, který je pro většinu lidí asi málo známý. Paní Voráčkové však umožňuje výměnu pohlednic mezi registrovanými uživateli z celého světa.

 

*Jak dlouho se věnujete sbírání starých pohlednic?

Skutečně aktivně tak patnáct let. Staré pohlednice Hořovic a Jinec začal sbírat už můj otec, který se v Jincích narodil. Sběratelství a historie Hořovic mě ale bavila v podstatě od mládí.

*V čem podle vás spočívá kouzlo starých pohlednic?

Pro mě to vždy bylo kouzlo toho, že jsem si dovedla reálněji představit, jak Hořovice dříve vypadaly. Nejstarší pohlednici z Hořovic mám z roku 1897. Už od počátku vydávání pohlednic začal „zlatý věk pohlednic“, v té době se tiskly krásné litografické pohlednice. Třeba na pohlednicích hořovické Pražské ulice jsou nádherné detaily.

*Dnes se více používají esemesky a emaily než pohlednice. Není to škoda?

To jistě je, ale zase vznikl třeba Postcrossing. Jeho cílem je propojení světa pomocí skutečné pošty tím, že vám umožní vyměňovat pohlednice s náhodnými uživateli z celého světa. Vždy platí to, že jakmile pošlete jednu pohlednici, která dojde adresátovi, tak minimálně jednu obdržíte. Vaše pohlednice má určité číslo, které se zaregistruje a někdo si obratem zase vylosuje vaši adresu a přijde vám pohlednice. Já jsem zde také registrovaná a Postcrossing je rozhodně zajímavý a zájem o pohlednice určitě pozvedá.

*Největší část vaší sbírky se týká Hořovic a Zdic. Proč právě těchto dvou měst?

To je jednoduché – Hořovice jsou moje rodiště a Zdice bydliště.

*Jaké je vaše povolání?

Nyní jsem osoba samostatně výdělečně činná a živím se prodejem starých pohlednic přes internet.

*Lze přibližně říct, jak velký počet pohlednic máte?

Starých pohlednic Hořovic mám přibližně sedm set. Nových, s větším formátem po roce 1950 asi tak dvě stě. Zdice mám na pohlednicích asi dvěstěpadesátkrát až třistakrát. Když bych brala v úvahu úplně všechny pohlednice, třeba vánoční, velikonoční a další, tak bych se dostala asi k číslu tři tisíce.

pohlednice*Kdy vlastně pohlednice vznikly? Řeknete nám něco o jejich historii a vývoji?

Předchůdcem pohlednic byl korespondenční lístek, který nahradil složitější skládané dopisy. První korespondenční lístek odeslala rakouská pošta v roce 1869. Byl to klasický koreponďák bez obrázku. Později se přidávaly jednoduché přítisky, nejdříve jednobarevné a později vícebarevné. Přítisky znázorňovaly většinou místa, odkud byly korespondenční lístky posílány. Zlatý věk pohlednic nastal zhruba od roku 1897 do první světové války. Byly to nádherné pohlednice, a je až překvapující, kolik vydavatelů pohlednic třeba právě v Hořovicích bylo -  napočítala jsme jich minimálně osm. Pohlednice se tehdy dělaly většinou litograficky. S nástupem první světové války se bohužel peníze dávaly na jiné věci, kvalita papíru šla dolů, pohlednice se dělaly světlotiskem, a také už v menším množství. Začátkem dvacátých let se začaly vydávat fotografické pohlednice. Ty mám taky moc ráda, protože krásně realisticky zachycují malebnost měst a jejich detaily. Po druhé světové válce dochází k určitému úpadku. Začaly se vyrábět velkoformátové pohlednice, ale černobílé Orbisky byly také pěkné. Pak až po roce 1989 se kvalita pohlednic zase trochu zlepšovala. Já osobně mám ráda fotopohlednice, protože ty dělali fotoamatéři třeba jen po jednom, dvou kusech a jsou kolikrát zajímavější než sériové vydávané pohlednice.

*Jaké motivy kromě místopisných se na starých pohlednicích vyskytovaly?

Hodně bylo blahopřejných pohlednic - k svátku, k narozeninám, dále vánoční, novoroční, velikonoční. Za první světové války to byly hodně vojenské pohlednice a častým motivem byly i milostné.

*Kterých pohlednic ve vaší sbírce si nejvíce ceníte?

Jsou to tak zvané koláže, kdy je třeba místopisná fotografie komponovaná do obrázku. Například ze Zdic mám pohlednici, na které sedí pán na sudu piva a v tom sudu je fotografie Komenského třídy.

Vycházela i edice Letem českým světem – na pohlednicích byl motýl a ve svých křídlech měl také koláže. Vím o takových dvou variantách, kde jsou v „motýlích křídlech“ zachycené i Hořovice.

*Kromě pohlednic sbíráte i staré písemnosti a tiskoviny. Co tam všechno patří?

Toho je hodně, od účtů, obálek, faktur, až po mapy, kalendáře, mám třeba i pracovní knížky zdických občanů nebo skleničky s motivy Hořovic a podobně.

*K pohlednicím patří také známkomluva. Můžete nám o ní něco povědět?

Vycházely pohlednice, na kterých byly různé polohy známek a pod nimi nápis, co to znamená. Například Miluji tě, Nevím, zda ti věřit mám, nebo Tvoje láska ňák už praská a podobně.

*Dočetl jsem se, že existují tak zvané kabinetky. O co se jedná?

Jsou to fotografie na tvrdých kartonech, které se dělaly za Rakouska-Uherska a pak i za první republiky. V Hořovicích je dělal např. fotograf Jakub Kačer, zajímavá postava, o které se toho ale moc neví. Od roku 1908 měl ateliér v zahradě, v místě, kde je dnes cukrárna Dianka. Já jsem se náhodně zkontaktovala s jeho potomkem, s paní, která mi napsala, že sem přišel z Českých Budějovic v roce 1900 a byl tu asi do roku 1924. Oženil se s paní z Jinec a měl s ní dvě děti.  Začátkem 20. let se ale rozvedli a s novou ženou pak odešel do Bratislavy. Zanechal tady ale určitě zajímavou stopu na fotografiích starých Hořovic. Několik jeho krásných fotografií mám.

*Jste členem městské rady Zdice. V jaké funkci tam působíte?

Jsem členkou kulturní komise.

*Píšete také kroniku města Zdice. To je zřejmě nelehká a na čas náročná práce, že?

Čas si tato práce samozřejmě vyžaduje. Informace získávám zejména z novin, také prostřednictvím telefonátů a emailů s různými spolky, sdruženími, se školami a podobně.

*Máte hezké webové stránky. Vytváříte si je sama?

Webové stránky www.mojepohledy.cz  mi vytvořil manžel, a na to, že to byla jeho první zkušenost s tvorbou webovek, tak si myslím, že jsou skutečně pěkné. Na Facebooku jsem pak zřídila komunity „Hořovice za starých časů“ a „Zdice za starých časů“, kde pravidelně uveřejňuji staré pohlednice a fotografie z těchto měst.

*Vystavujete také někde své pohlednice?

Ve Zdicích jsem měla výstavu již několikrát. V Hořovicích to většinou dělal pan Merhaut.

*Vyšla kniha Hořovicko na starých pohlednicích. Jsou v ní i některé z vaší sbírky?

Ne, v této knize moje pohlednice nejsou, ale ke konci minulého roku mi vyšla kniha „Hořovice v proměnách času“. Tu je možné koupit v hořovickém knihkupectví v Pražské ul. nebo přes moje webové stránky. Je v ní velmi dobře vidět, jak vypadaly Hořovice dříve a co všechno se v tomto městě změnilo.

*Máte v rodině někoho, kdo bude pokračovat ve vaší sběratelské činnosti?

Syn Michal má různé zájmy, zatím nic specifického, tak uvidíme.

*Která místa na Podbrdsku máte nejraději?

Neoblíbenějším místem je hořovický zámek a jeho park, potom Dražovka, Knihov u Zdic, spíš jsem takový místní patriot.

*Máte nějaké své velké zatím nesplněné přání?

Chtěla bych získat ještě hodně zajímavých pohlednic. Jenomže, čím víc jich mám, tím to jde pomaleji. Bylo by dobré, kdyby lidé bez rozmyslu nevyhazovali staré věci, často to jsou sběratelsky velmi cenné kousky. Mým snem je také mít svůj malý krámeček s pohlednicemi a různými hezkými nezbytnostmi, ale to je zatím pouze z kategorie snů.

*Co vzkážete čtenářům?

Bylo by hezké, kdyby lidé nezapomínali na minulost. Je možné se z ní hodně poučit a také je pravdou, že se všechno dost často opakuje, takže minulost nám umožňuje nedělat stále stejné chyby.

Text + foto: Petr Petříček.

 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství