Středa, 11. prosinec 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Bezpečný nákup v Lidlu

Lidl-logoVánoční čas se pomalu, ale jistě blíží a s ním houstne pohyb osob v nákupních střediscích, na tržištích, ulicích i v dopravních prostředcích. Na Vánoce však nečekáme pouze my nakupující, ale také kapesní zloději. Využívají shonu, který je pro tento čas typický, ale také nepozornosti občanů. Lidé u sebe mají v tomto období více finančních prostředků a jsou při shánění vánočních dárků nepozorní a hektičtí.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Astronom z Hvězdárny Žebrák
Led
15
2011
Astronom z Hvězdárny Žebrák
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   


Vladislav Slezák je jednou z vůdčích osobností Sdružení Hvězdárna Žebrák. Foto: Petr Petříček.
Astronom z Hvězdárny Žebrák

Vladislav Slezák je jednou z vůdčích osobností Sdružení Hvězdárna Žebrák, které obnovilo činnost hvězdárny a oživilo ji mnoha zajímavými aktivitami. V chlapeckém věku jezdil Vladislav pravidelně z Moravy k tetě do Záluží u Hořovic. A právě tehdy se začal zajímat o astronomii. Už ve 12 letech objížděl česká rádia a televize a měl v nich rozhovory a přednášky o astronomii. Rozhlas jej také očaroval, a proto dnes pracuje v Rádiu Blaník. My se však v rozhovoru s Vladislavem Slezákem vrátíme k astronomii a k Hvězdárně Žebrák.

 

* Co způsobilo, že jste se stal astronomem?

Všechno začalo někdy v osmdesátých letech minulého století velmi úspěšným dokumentárním seriálem tehdy Československé televize Okna vesmíru dokořán s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. To byl pro mne první impulz. Předtím jsem se, veden rodiči, věnoval cyklistice, hraní na různé hudební nástroje a podobně. Ale astronomii jsem si vybral skutečně sám. Po letech jsme se stali s doktorem Grygarem přáteli. Proto také například na Hvězdárně Žebrák zahájil další ročník Ebicyklu - cyklistických jízd astronomů a příznivců astronomie od hvězdárny ke hvězdárně.

* Obnovili jste činnost Hvězdárny Žebrák. Řeknete nám něco o její historii?

Hvězdárna byla zprovozněna v roce 1954 a v podstatě 50 let zůstalo její vybavení stále stejné, například okulár byla jenom novodurová trubka a podobně. Zajímavých aktivit bylo málo. Tím klesl zájem veřejnosti o hvězdárnu téměř na nulu. Varovným příkladem byla hvězdárna v Příbrami, která už prakticky neexistuje, dnes je z ní firma a nějaké byty. Oslovili jsme tedy město Žebrák, založili Sdružení a podařilo se nám přesně po 50 letech, v roce 2004 činnost hvězdárny obnovit.

* Jaké je nyní vybavení hvězdárny?

Hlavní dalekohled v kopuli typu Newton o průměru objektivu 35 cm je zřejmě jedinou světovou napodobeninou dalekohledu Hale na Mt. Palomaru v Kalifornii. Dnes umožňuje i kvalitnější pozorování oblohy. V Ondřejově jsme nechali přebrousit jeho zrcadlo a nakoupili novou optiku a okuláry. Letos jsme dalekohled kompletně renovovali, dodali kameru, kterou lze poměrně profesionálně fotografovat. Nyní ještě instalujeme nový navigační systém, to znamená, že kdokoliv přijde a bude se chtít podívat třeba na Jupiter, najde si tuto planetu pomocí počítače vedle dalekohledu. Za poslední rok nárůst návštěvnosti hvězdárny neuvěřitelně vzrostl.

* Co všechno můžete veřejnosti nabídnout?

Nabízíme řadu zajímavých pořadů, v případě, že je zataženo, promítáme umělou hvězdnou oblohu pomocí projekce. Vymysleli jsme i nové projekty, například přednášky o astronomii v muzeu v Berouně, které jsou hodně navštěvované, dále pozorování oblohy z hradu Točník ve středověkém stylu, a skutečně hodně lidí přichází na velké akce jako je Noc vědců nebo Drakiády pro děti. Povedlo se nám pozvat na náměstí v Žebráku i zpěváky Václava Neckáře, Dalibora Jandu, Jakuba Smolíka nebo Josefa Vágnera, kdy přišlo mnoho lidí a prohlédli si přitom i hvězdárnu.

* Astronomie bývá často koníčkem. Na jaké škole je možné tento obor vystudovat a jaké jsou možnosti uplatnění jejích absolventů?

Možné to je například na astrofyzikální fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na Karlově univerzitě v Praze nebo Slezské univerzitě v Opavě. Je jistě zajímavé, že síť hvězdáren v Čechách je nejhustější na světě. Většina těchto hvězdáren je však amatérských. Pracovních míst pro profesionální astronomy je málo, ale existují Češi, kteří se dostali do velmi atraktivních mezinárodních astronomických projektů.

* Co byste odpověděl člověku, který tvrdí, že astronomie je příliš nepraktická vědní disciplína, která je vzdálená běžnému životu?

Když se kdysi dávno člověk podíval na oblohu a uviděl hvězdy, začal přemýšlet, proč svítí, proč se pohybují, proč se pohled na oblohu opakuje ve vztahu s ročními obdobími... Lze tedy říci, že zájem o hvězdy byl jedním z prvních impulzů bádání o světě. Kromě toho se pomocí orientace na obloze začalo rozvíjet zemědělství, mořeplavectví a další obory. Dnes nám znalost vývoje hvězd umožňuje odhadovat i vývoj Slunce a planet naší sluneční soustavy. Takže astronomie samozřejmě nepostrádá romantiku, ale zároveň je stálým přínosem mnoha vědních oborů a například díky rozvoji kosmonautiky i vzniku nových technologií.

* A na co se mohou návštěvníci hvězdárny těšit v novém roce?

Od nového roku je každý čtvrtek na Hvězdárně astronomický kroužek a každý pátek budou po setmění probíhat pozorování dalekohledem, kdy už by si zájemci mohli i fotografovat objekty na obloze. V jiné dny je možné se předem domluvit, že například rodina přijede na pozorování oblohy. V lednu a v únoru můžeme dobře vidět Jupiter a Saturn s jeho prstenci, což je nádherné. Pozorovatelná bude i řada zimních souhvězdí, například Orion, který patří k nejkrásnějším a právě v mrazivém počasí bývá nejlépe vidět i nejhezčí Velká mlhovina v Orionu. Přijďte se na to podívat. Rádi vám ji společně s kolegy Václavem Keberdlem a Ervínem Wollerem ukážeme a zažijete s námi spoustu hezkých chvil.

Aktualizováno Čtvrtek, 23 Červen 2011 11:13
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství