Podbrdské Noviny

S paní Mgr. Ludmilou Hudcovou jsme v Hořovicích dlouhá léta bydleli kousek od sebe. Přesto jsme se poprvé vědomě potkali až po deseti letech v Berouně. Tam totiž od roku 1999 paní Hudcová pracuje jako psychoterapeutka. Patří k nejzkušenějším ve svém oboru a jen pouhý seznam vzdělávacích kurzů a seminářů, které absolvovala, by zaplnil značnou část novinové stránky. Pomáhá lidem nalézat duševní rovnováhu, přijímat a prožít svůj život naplno v uspokojivých vztazích a být skutečně sám sebou.

* Vaší původní profesí bylo učitelství s aprobací matematika – výtvarná výchova. Proč jste si zvolila právě tyto dva obory?
Matematika mně učarovala tím, že jsou v ní přesně dané principy. Můžete zvolit jakýkoliv postup, a když respektujete pravidla, tak dojdete vždy ke stejnému výsledku. Podobně je tomu i ve vztazích v rodinných systémech. Uvědomovaným naplňováním platných principů můžeme vztahy udržovat v rovnováze. Výtvarná výchova mne přitahovala svojí hravostí, uvolněností a možností se odreagovat.
* Kdy jste se rozhodla, že se budete věnovat psychoterapii?
Učila jsem patnáct let. Při hodinách výtvarné výchovy jsem zůstávala často v úžasu, s jakou jasností se promítá nitro dítěte do jeho výtvarného projevu. Pak přišla nabídka kurzu v arteterapii, kde jsem najednou pocítila, že jsem tam dobře, že to je ono, co chci dělat. Po výcviku v arteterapii jsem začala pracovat na částečný úvazek v pedagogicko-psychologické poradně. Následoval výcvik psychoterapie na lékařské fakultě UK v Praze, kde jsem se setkala i s metodou biofeedback a moje praxe se rozjížděla novým směrem. Postupně převážila práce v soukromé sféře.
* Co všechno můžete svým klientům nabídnout?
Poskytuji péči jak dospělým, tak dětem. Pracuji s lidmi, kteří mají zájem svůj život obohatit, změnit či vyřešit nějaký problém, a neví, jak na to. Pomáhám například rodičům nalézt cestu k jejich dítěti, aby objevili, jak s ním navázat hlubší vztah, jak lépe rozumět příčinám jeho obtíží a jak je společně účinně překonávat. Podobně je tomu i v ostatních vztazích. Díváme se na vědomé i nevědomé příčiny obtíží, aby se mohl klient na svoji situaci podívat novýma očima. Zároveň obnovujeme spojení s vnitřními zdroji, které jsou potřeba k vyřešení problému. Metodou EEG Biofeedback nabízím možnost pomocí speciálního přístroje harmonizovat činnost mozku. Arteterapie zase uvolňuje skryté tvořivé síly, prožitky a podporuje chuť do života. Celkově lze říci, že moje nabídka v rámci všech používaných metod směřuje klienta k získání větší duševní rovnováhy, zvládání stresu, znovu nalezení osobní síly a k vytváření dobrých vztahů. Také to lze vyjádřit větou: „Být sám sebou a neztratit druhé, být s druhými a neztratit sám sebe.“
* Absolvovala jste veliké množství kurzů a seminářů, který z nich vás nejvíce zaujal?
Všechny metody a zkušenosti se vzájemně doplňují, pomáhají ke zrání člověka. V poslední době mě zaujala zejména hypnóza podle M. Ericksona a neurolingvistické programování.
* Znamená to, že se věnujete i hypnóze?
Ano, ale nejedná se o hypnózu v tom smyslu, jak si ji lidé obvykle představují na základě filmových snímků. Nejde o žádné direktivní sugesce bez vědomí klienta, ale o velmi jemnou a vědomou práci. Klient si vždy na začátku naší práce volí téma a formuluje na různých úrovních výsledek, k němuž chce dojít. K tomuto cíli pak směřuje veškerá naše práce. Formou specificky vedeného rozhovoru rozšiřuji možnosti klienta skrze změny myšlení, postojů a zlepšování vztahu k sobě sama. V souvislosti s tím se zlepšují i jeho vztahy k druhým lidem.
* Využíváte i metodu neurolingvistického programování. Můžete nám ji přiblížit?
Tato metoda se hodně prolíná s hypnózou podle Ericksona, nelze přesně určit hranice, kdy je která používaná. Obě metody pracují s mluveným slovem. Vědomým používáním jazyka a všech našich smyslů pracujeme na korekci omezujících přesvědčení a vzorců v naší mysli. Vytváříme nové obrazy a řídící programy, které jsou funkční, efektivnější a přátelštější k našim skutečným potřebám a k našemu zdraví.
* Zmiňovala jste se také o Biofeedbacku. Co konkrétně znamená a pro koho je určen?
Je to metoda zefektivnění mozkové činnosti. Mozek sám sebe učí pomocí biologické zpětné vazby uvést svoji činnost do rovnováhy, do stavu pro vás nejvýhodnějšího. Výsledkem je maximální využívání vrozených schopností mozku, lepší soustředění, postřeh, zvýšená výkonnost, zlepšení paměti a zrychlení reakcí a zároveň i navození vnitřního klidu a pohody. Metoda zprostředkovává jedinci obraz o tom, jak funguje jeho mozek v daném okamžiku a vede ho hravou formou k plné bdělosti. Tuto schopnost si mozek během tréninků osvojí, uloží si ji do paměti a začne ji uplatňovat v běžném životě. Trénink spočívá v tom, že hrajete počítačovou hru pouze silou své myšlenky díky snímané elektrické aktivitě mozku a speciálního přístroje, který ji převádí do jednotlivých prvků počítačové hry. Trénink oceňují zejména rodiče dětí s ADHD, manažeři, sportovci, ale třeba i studenti před náročnými zkouškami a podobně.
* Kteří klienti převažují? Ti, co přijdou třeba jenom jednou, dvakrát nebo takoví, kteří si zaplatí třeba deset a více sezení?
Nejčastější je tzv. krátkodobá terapie, to znamená 3 – 5 sezení. Klient si na prvním sezení formuluje s mojí pomocí to, co by rád od terapie získal a v souvislosti s tím odhadujeme i počet sezení. Někdo zase přijde třeba jen jednou pro radu a stačí mu to. Často se však lidé vracejí a přijíždějí i ze vzdálenějších míst, například z Náchodu nebo z Liberce a podobně.
* Co můžete jako psychoterapeutka označit za dnes nejčastější problém lidí?
Kdybych měla vycházet z toho, kteří lidé ke mně přicházejí, soudím, že se jedná o problémy v partnerských, mezigeneračních a pracovních vztazích, úzkostné stavy a také hledání smyslu života. Časté jsou také psychosomatické problémy projevující se bolestí zad, hlavy apod.
* Co vy sama považujete v životě za nejdůležitější?
Být v souladu sám se sebou, aby člověk mohl být pravdivý. Když dochází k rozporu mezi tím, co je uvnitř člověka a tím, co vysílá ven, tak to nemá sílu, není to přesvědčivé a autentické. A podle toho vypadají i jeho vztahy s nejbližšími i ostatními lidmi.

* Myslíte si, že někdy lidé budou brát se stejnou samozřejmostí návštěvy u odborníků přes duši jako u lékaře při onemocnění těla?
Moc bych lidem přála, aby si víc uvědomovali souvislost mezi řečí těla a řečí duše. Když se člověk dostane do konfliktu sám se sebou, a tento problém neřeší, začne velmi často jeho tělo tento konflikt vyjadřovat formou nemoci. Kdo je ochoten svoje problémy vidět a řešit je, tomu to pomůže v některých případech daleko účinněji a trvaleji, než třeba braní pilulek. Pozoruji kolem sebe, že ostych lidí navštívit psychologa nebo psychoterapeuta slábne.
* Zbývá vám ještě čas na nějaké zájmy – hobby?
Moje velké hobby je zahrada, pěstování květin, chalupaření. Máme chalupu, kde se narodil můj otec i spousta mých předků až do roku 1620. Je to pro mě úžasně energetické místo.
* Jakým způsobem nejraději relaxujete a nabíráte energii?
Právě tím zahradničením a chalupařením a pak kontaktem s přáteli. Posezení s lidmi naladěnými na stejnou vlnu je velmi harmonizující a posilující.
* Máte nějaké nesplněné přání?
Přála bych si více cestovat, poznávat nové lidi v jiných zemích i jejich kulturu a umět dostatečně anglicky, abych si s nimi mohla přirozeně popovídat.
* Co vzkážete čtenářům?
Současná ekonomická krize vzbuzuje v lidech hodně nejistoty a strachu. Všechny zdroje, které potřebujeme k zvládání těžkých situací, máme uvnitř sebe. Pokud je necítíme, neznamená to, že je nemáme, ale že s nimi nejsme v kontaktu. Přála bych vašim čtenářům, aby zůstávali v této době spojeni se svojí vnitřní silou a sebedůvěrou.
Text a foto: Petr Petříček.