Neděle, 18. srpen 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Střety se zvěří

ilustrační fotoLIBOMYŠL - Dne 2. 8. v 23.45 hodin řídil v katastru obce Libomyšl na silnici III. třídy, ve směru od obce Libomyšl směrem na obec Neumětely, osobní automobil tovární značky BMW X5. V km 1,412 uvedené komunikace řidiči vběhlo náhle z levého travnatého silničního příkopu do jízdní dráhy divoké prase. Střetu již nebylo možné zabránit a v důsledku toho došlo ke střetu přední části vozidla s divokým prasetem, které vlivem nárazu uhynulo. U řidiče byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. Ke zranění osob nedošlo. Způsobená škoda byla vyčíslena na částku 45.000,-Kč.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Mistr varhanář z Hořovic
Led
21
2011
Mistr varhanář z Hořovic
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   

Miroslav_HegerPo celé republice byste našli katedrály a kostely, v nichž varhanář Ing. Miroslav Heger z Hořovic opravoval varhany. Nejednou byla jeho práce nadšeně ohodnocena, jako například při přestavbě varhan v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové ředitelem kůru Jiřím Strejcem: „Mistr Ing. Miroslav Heger se věnoval stavbě s důkladností a poctivostí u nás dnes již neobvyklou.“ O precizní a s láskou provedené rekonstrukci varhan však hovořili odborníci i v kostele v Šonově u Náchoda anebo v Písku při rozsáhlé rekonstrukci varhan po povodni v roce 2002 v koncertní síni sv. Trojice.

 

* Varhany jsou označované za „královský nástroj“. Prozradíte nám alespoň něco málo z jejich kouzla?

„Varhany jsou zajímavé už tím, že jako jeden z mála hudebních nástrojů nemají žádnou pevnou formu. Housle mají například čtyři struny, basa čtyři nebo pět strun. Vždy je to určitá vyhraněná forma. Varhany taková omezení nemají. Mohou mít i desetitisíce píšťal. Dokonce se z několika různých varhan může skládat další nástroj. Mají takové tři podstatné složky: zvukovou, vizuální a funkční, a ty se vzájemně ovlivňují někdy kladně jindy záporně. A je tu ještě hledisko historické, aktuální potřeba a často až na prvním místě finance či zájem.“

* Máte titul inženýr, vystudoval jste stavební fakultu. Jak jste se stal varhanářem?

„K varhanám jsme se dostal díky svému otci varhanáři. To byla taková škola života. Později jsem se vyučil v Bavorsku. Měl jsem štěstí, protože jsem byl ve známé firmě Schmid pod vedením mistra Gerharda Schmida, který je mimo jiné autorem největšího vynálezu ve varhanářství za posledních 300 let. Jsou to speciální těsnící kroužky, které naprosto změnily chod zásuvkové vzdušnice a odstranily její nejslabší funkční místo, zajišťují snadný chod i ladění varhan.“

* Kde všude jste varhany restauroval?

„Největší práce byla přestavba varhan v Katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Píšťaly druhého manuálu byly starší přestavbou umístěny mezi skříně, takže zakrývaly průhled na západní okno, tak typický pro gotickou architekturu. Životnost pneumatické traktury z přestavby byla velmi krátká a byla prakticky neopravitelná. Restaurováním se vrátil 2. manuál na původní místo, tónová traktura je znovu mechanická, rejstříková elektrická. I když varhany jsou nyní o jeden manuál větší, přestavbou umístění pedálových píšťal bylo dosaženo toho, že mohla být dobudována architektonicky ucelená varhanní skříň v původním duchu. To se při novostavbě v 19. století nepodařilo a zároveň jsou prakticky všechny píšťaly lehce přístupné pro ladění.

Zvukově se mi velmi zdařila práce v kostele ve Vernéřovicích u Broumova. Tam jsem do staré skříně postavil nové varhany a díky nádherné akustice barokního kostela hrály varhany skutečně krásně. Je to však už 20 let a obávám se, že se o varhany nikdo nestará. Další varhany jsem přestavoval a restauroval třeba v Praze v Zrcadlové síni Klementina, u sv. Mikuláše na Malé Straně a na dalších místech. Naposled letos to byly varhany ve hřbitovní kapli v Příbrami. Nejdále jsme pomáhali při restauraci a přestavbě varhan v katedrále sv. Benedikta v Dijonu ve Francii. Jinak vyrábím součásti varhan pro zahraniční firmy, které je šíří dále do světa. Restauroval jsem řadu orchestrionů, flašinetů, harmonií. V okolí mě znají spíše jako ladiče klavírů pro různá vystoupení či koncerty, příbramské divadlo, Talichův Beroun apod.“

* Prý jste také stěhoval do koncertní síně v Písku, dříve hřbitovního kostela blízko starého mostu, varhany, které patřily známému cestovateli Jiřímu Hanzelkovi.

„Tyto varhany jsme skutečně stěhovali a přestavovali. Hanzelkovi měli tehdy varhany ve své vile a ing. Hanzelka byl ničen bývalým režimem a byl už zcela bez peněz. Podařilo se mu sehnat kupce a měly být instalovány do měsíce v kostele sv. Trojice v Písku tak, že vzdušnice s prospektovými píšťalami budou ležet na zemi místo oltáře, vzduchotechnika se probourá do sakristie. Náš projekt předpokládal stavbu nové varhanní skříně, dole vzduchotechnika a varhanní stroj začínal až ve výši 250 cm. To znamenalo nejen vyšší náklady, ale zcela změnit časový průběh prací a hlavně překopat všechny podmínky tehdejšího kolotoče smluv a utajování. Hanzelkovi se sice řešení líbilo, ale okolnosti, že už nezmění. Asi za týden však dokázal nemožné a šli jsme do toho. Za tři týdny v květnu byly varhany přestěhovány a od září do listopadu trvala stavba. Hanzelka byl výsledkem nadšený, protože varhany v nové podobě v koncertní síni vyzněly samozřejmě oproti dřívějšku ve vile podstatně lépe, akustika je nejlepší varhanní rejstřík. A ještě se k nim váže jedna kuriozita. Při velké povodni v roce 2002 vlétla do kostela obrovská vlna vody, všechno smetla a hladina vody se zastavila deset centimetrů pod vzdušnicemi varhan, takže se zničil jen hrací stůl a měchy, ale vzdušnicím a píšťalám se nestalo vůbec nic. Náhoda, osud? Táta i Hanzelka už byli dávno mrtvi.“

* Jsou někde v Čechách varhany, které byste označil jako nejlepší?

„To asi takto nelze říct. Hledisek pro posuzování je tolik, že bych mohl vyjmenovat, které jsou největší, nejtěžší, nejstarší, které mají nejvíc píšťal a podobně. Ale to je vždy jenom z určitého hlediska.“

* A můžete se zmínit o některých výjimečných varhanách na Podbrdsku?

„Historicky cenné varhany jsou v Zaječově ve Svaté Dobrotivé, ale jsou bohužel v dezolátním stavu. Velkou raritou v Hořovicích v Loretě vedle kostela byly varhany z 18. století, které tvořily součást oltáře. Táta na to upozorňoval, pro naprostou lhostejnost všech zúčastněných se postupně zničily a Hořovice o tuto skutečnou raritu přišly. Po tátovi jsem převzal bezplatnou držbu hořovických varhan, běží to takto o něco déle než 50 let. Posledním farářem, který se o varhany zajímal byl P. Peter Fořt, ten už je také asi 15 let pryč.......

Ještě mám na srdci jednu věc. Klasické mechanické varhany nejsou levný nástroj, ale jejich životnost se měří na staletí. Takže bylo by skvělé, kdyby se několik moudrých lidí dalo dohromady a prosadili by v Hořovicích nebo někde v okolí jedny pořádné varhany, které by se skutečně plně využívaly. Je škoda, když se na ně hraje jenom jednou týdně při mši. Na varhany se může hrát třeba čtyřiadvacet hodin denně a jenom jim to prospívá. Ideální by bylo jejich využití třeba při školní výuce. Děti by si v rámci hudební výchovy zazpívaly na kůru a poznaly krásu přirozené akustiky, hru na varhany může vyučovat i hudebka. Postupně snad vyzraje i několik varhaníků, pěvecký sbor, místní koncerty se mohou stát běžnými. Varhany by přestaly být prakticky nevyužívaným drahým nástrojem, ale skutečně by žily a náklady na hodinu provozu jsou pak mizivé.“

Petr Petříček


Aktualizováno Čtvrtek, 23 Červen 2011 11:12
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství