Neděle, 07. červen 2020

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Učitel, muzikant a nově i spisovatel Václav Křivanec
Bře
06
2020
Učitel, muzikant a nově i spisovatel Václav Křivanec
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Daniela Hlavová   

Václav Křivanec.  Foto: Archiv V.K.Na pultech v knihkupectvích se před dvěma měsíci objevil knižní thriller Poslední nadechnutí. Autorem je učitel a zakladatel hudební skupiny Burma Jones Václav Křivanec. Jeho knižní prvotina měla křtiny 16. prosince a od té doby sklízí pozitivní ohlasy, a tak už má pan Křivanec v hlavě nápad na další příběh. Tentokrát by se mohl odehrávat v okolí Berouna, kde prožil své mládí. A možná i v Hořovicích, kde navštěvoval tamější gymnázium. Dnes žije v Plzni, učí ve školách pro děti s problémovým chováním, hraje na kytaru ve stále úspěšné kapele a objevuje taje spisovatelské fantazie.

 

* Jaké knihy nejraději čtete?

„Od dětství jsem strašně rád a hodně četl. Postupně se mým nejoblíbenějším žánrem staly detektivky a v současné době thrillery. Vždy jsem obdivoval spisovatele detektivek a trochu jim záviděl, že jsou schopni vymyslet napínavý příběh, který má ještě navíc logické a překvapivé vysvětlení. Nikdy by mě nenapadlo, že jednou také něco napíšu. Protože jsem nikdy dříve nepsal, dá se říci, že čtení bylo mou hlavní přípravou pro napsání knížky.“

* Jak dlouhou jste ji psal?

„Knihu jsem psal s přestávkami, kdy jsem se věnoval hudbě, tři roky. Potom jsem hledal vydavatele a hned druhé nakladatelství, kam jsem knihu poslal, mi nabídlo spolupráci. Následovaly redakční práce, úpravy a hlavně zkracování knihy, protože původní text měl téměř 600 stránek. Takže celkem jsem na knize pracoval skoro čtyři roky.“

* Máte v hlavě už nápady na další knihu?

„Vzhledem k tomu, že mi právě dochází množství krásných ohlasů na mou prvotinu, ve kterých se spousta čtenářů ptá na případné pokračování, začínám uvažovat o tom, že bych se psaní věnoval trochu vážněji. Začal jsem psát knihu povídek, první povídka mi již dokonce vyšla v lednu v E – ZINU Sententias u nakladatelství Talent pro ART. Ale mám již nápad na další thriller, který by se tentokrát měl odehrávat v okolí Berouna, kde jsem prožil dětství a část mládí.“

* Čím jste si přál být jako malý?

„Nejdřív asi fotbalistou, potom zvěrolékařem, rockovým kytaristou a nakonec jsem učitelem.“

* Co jste nejvíc, učitel, hudebník nebo spisovatel?

„To se asi mění podle toho, čemu se v kterém období nejvíc věnuji. Ale povoláním jsem učitel a to ostatní jsou koníčky. A spisovatel? Vyšla mi jen jedna knížka, a i když má zatím moc hezké recenze a slušně se i prodává, na spisovatele se ještě úplně necítím.“

* Na gymnáziu vás učil mimo jiných i Ivan Slavík. Zavzpomínal jste na něj u příležitosti jeho stých narozenin?

„Dozvěděl jsem se o tom výročí od své spolužačky a kamarádky z hořovického gymnázia a společně jsme na našeho profesora češtiny zavzpomínali u kávy. Vzpomínám na něj jako na člověka, který měl jako pedagog obrovskou autoritu, která ovšem nevyplývala z nějaké přísnosti, ale z jeho znalostí a kouzla osobnosti. Jeho zásluhou jsme získávali kvalitní a fundované informace o literatuře naší i světové.“

* Jak si zjednáváte autoritu vy?

„Autorita je věc, kterou buď máte, nebo ne. Nenaučí vás to v žádné škole. Můžete být teoreticky skvěle připraven, a praxe vás pak velmi rychle prověří. Říká se, že celkem dobře vás v tomto směru prověří pes. Já jsem si vzal nedávno z adopce fenku ročního staforda, což je z hlediska výchovy dost náročný pejsek. Jel jsem si pro ni do nedalekých Cerhovic. Mohu říci, že ta mou autoritu prověřila dokonale. Skoro jsem už o svých schopnostech začal pochybovat, ale nakonec jsme se nějak domluvili a jsme kamarádi. “

* Co vás motivuje k práci učitele?

„Je to práce, která není stereotypní a je kreativní. Delší dobu pracuji jako speciální pedagog ve školách pro děti s problémovým chováním, takže nudou v zaměstnání rozhodně netrpím.“

* Jaká je vaše nejoblíbenější písnička od Burma Jones, nejznámější je asi Samba v kapkách deště, máte ji mezi těmi oblíbenými i vy?

„Je fakt, že Samba je písnička, která nás proslavila, takže k ní mám vřelý vztah, ale k mým nejoblíbenějším patří méně nápadné písničky, jako Tu ty du, Písek v lahvi, Život na dlani, Tenkrát včera.“

* Jak vlastně kapela vznikla a jak vznikl její název?

Když jsem uvažoval o založení Burmy, zrovna jsem četl knihu J. K. Toolea – Spolčení hlupců. Ta se mi tak líbila, že jsem v ní listoval a hledal nějaký zajímavý nápad. Měl jsem docela štěstí, protože jsem na jedné stránce našel jméno Burma Jones. V celé knize se ale postava objevuje bez svého křestního jména – pouze jako Jones. A kapela vznikla celkem klasicky. Měl jsem v šuplíku nějaké písničky a oslovil jsem postupně muzikanty, které jsem chtěl ve skupině mít. Oni na nabídku kývli.“

* U čeho si nejvíc odpočinete?

„Nejvíc relaxuji na Šumavě při procházkách se svým psem, při knížkách a taky u televize, kde sleduji hlavně sport.“

Těším se, že vás při čištění myšlenek v šumavských lesích napadne třeba další napínavý příběh, povídka nebo text k nové písni. Daniela Hlavová

foto

Václav Křivanec.

Foto: Archiv V.K.

str. 1 popiska

V. Křivanec napsal detektivku, více na str. 

Aktualizováno Středa, 22 Duben 2020 11:36
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství