Středa, 11. prosinec 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Bezpečný nákup v Lidlu

Lidl-logoVánoční čas se pomalu, ale jistě blíží a s ním houstne pohyb osob v nákupních střediscích, na tržištích, ulicích i v dopravních prostředcích. Na Vánoce však nečekáme pouze my nakupující, ale také kapesní zloději. Využívají shonu, který je pro tento čas typický, ale také nepozornosti občanů. Lidé u sebe mají v tomto období více finančních prostředků a jsou při shánění vánočních dárků nepozorní a hektičtí.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Rostou? Jistě, houby rostou celý rok
Dub
07
2017
Rostou? Jistě, houby rostou celý rok
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   

Foto: Petr Petříček.Oldřich Jindřich je velmi skromný, ale na houby je skutečný machr. Jako amatérský mykolog je členem České vědecké společnosti pro mykologii. Není divu, na houby kuřátkovité je totiž jedním z nejlepších odborníků v Evropě. Je dlouholetým šéfkuchařem Nemocnice Hořovice a své houbařské recepty publikoval ve dvou knihách. Své fotografie hub publikuje v mnoha časopisech a už asi ve dvaceti různých knihách. Tento snad stále dobře naložený a usměvavý člověk je také mnohonásobným vítězem celostátní soutěže o nejchutněji naložené houby.

 

* Kdy vás popadla houbařská vášeň? Sbíral jste houby už jako kluk?

Ano, už jako malý prcek vždy s babičkami. Obě sbíraly houby a jedna z nich je znala hodně dobře. Ta znala i takové ty prašivky, jak se říká, zelánky, václavky, šedivky a podobně. Dokonce mi vyprávěla o své mamince, která chodila už časně ráno na houby, aby byla brzy na trhu a prodala je za dobré ceny, že chodila bosa po lese a vyšlapávala nohama malé hříbečky schované v porostu.

* Vyrůstal jste v Hořovicích?

Já jsem Berouňák, ale ve třiadvaceti jsem se oženil, a od té doby bydlím na Hořovicku, konkrétně v Oseku.

* Vedete mykologický kroužek v Hořovicích. Jak dlouho v tomto kroužku jste a kolik má členů?

Založený byl před třiatřiceti lety jako pobočka České mykologické společnosti. Já jsem členem několik měsíců po jeho založení. Tehdy jsem teprve začal hodně houby poznávat. Mnoho nás není. My nejsme na nějaké schůzování, spíš se sejdeme někde u hub nebo na vycházce v lese. Pořádáme také svoje ochutnávky hub, a ty nejlepší se pak zúčastňují i finále celostátních soutěží.

* Pracujete už řadu let jako šéfkuchař Nemocnice Hořovice. Kde jste se vyučil kuchařem?

Vyučil jsem se v RAJ Beroun, a to v restauraci U Tří korun na Husově náměstí. Tenkrát to byla úplně jiná restaurace než dnes.

Foto: Petr Petříček.

* Kuchař a nadšený znalec a sběratel hub je šťastné spojení. Napsal jste spoustu receptů, jak houby v kuchyni připravit. Kde jste je všude publikoval?

Články o houbách publikuji dodnes. Nyní mám zrovna rozepsané články o pěti houbách do různých mykologických časopisů. Jsem spoluautor dvou knih, do kterých jsem psal kuchařské recepty.

* Vy však houby nejen sbíráte a vaříte, ale i fotografujete. Jsou to krásné fotografie. Vystavoval jste je někde?

Fotografie už mám ve dvaceti různých knížkách. Vloni jsem měl výstavu v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, která trvala asi dva měsíce. Musím poděkovat paní doktorce Šandové, která celou výstavu připravila. Výstava by měla být putovní.

* Lidé vás mohli vidět i v seriálu o houbách v České televizi. V jakých dílech jste byl odborným spolupracovníkem?

Byl jsem v díle devět o teplomilných houbách a v díle desátém o kuřátkovitých a liškovitých houbách. Natáčení bylo příjemné a někdy i veselé. V díle o teplomilných houbách jsme přišli do lesa a ony tam žádné houby nebyly, protože bylo strašné sucho. Naštěstí asi tři měsíce před tím ty vzácné teplomilné houby rostly, tak jsem tehdy panu režisérovi zavolal, aby přijeli a aspoň je natočili. Udělali to, takže při vysílání toho dílu tam vidět byly.

* Jste sice amatérským mykologem, ale při tom zároveň členem České vědecké společnosti pro mykologii. Jak je to možné?

Je pravda, že společnost patří pod Akademii věd, ale členy jsou i někteří amatérští mykologové, kteří mají hlubší zájem o houby a na některé se specializují. Když chodíte pravidelně do lesa, tak někdy najdete i něco, co zajímá i profesionální mykology. Navíc, dnes už se mnozí profesionálové zaměřují na výzkum hub, které nepatří mezi ty, co se běžně sbírají, ale jsou to různé mikrohouby, které rostou třeba pod zemí, na listech a podobně. Používají k tomu analýzu pomocí DNA. To už samozřejmě není pro nás amatéry.

* Specializujete se na nějaký konkrétní druh hub?

Já mám rád kuřátkovité houby. Troufám si říct, že na ně jsem v Česku asi jednička. Moc nás není a spolupracuji s jedním mykologem z Mnichova. Rád mám také vřeckovýtrusné houby, to jsou houby velikosti od jednoho milimetru až po několik centimetrů.

* Velmi úspěšným jste v celostátní soutěži o nejchutněji naložené houby. Kolikrát jste v ní uspěl?

Je pravda, že jsem osmkrát vyhrál a několikrát obsadil druhá a třetí místa. V současnosti jsou však velmi dobří mykologové z Liberce, kteří jsou našimi největšími konkurenty.

* Máte nějaké oblíbené lesy, kam chodíte na houby?

Chodím tady po okolí, máme brdské lesy, křivoklátské a Český kras. V každých lesích rostou jiné houby a nikam to nemáme daleko. Samozřejmě rád si za houbami i někam vycestuji. Stále udržujeme těsné kontakty i se slovenskými mykology. Loni jsme měli úžasný týden až na východě, za Sninou. Chodili jsme v pralesích na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny.

* Prý se dají houby sbírat i v zimě. Je to tak?

Pořád se dají sbírat, stále nějaké houby rostou. Když jsou veliké mrazy, tak zarazí svůj růst, ale když mráz poleví, tak buďto pokračují v růstu, nebo nasazují nové plodnice. Týká se to hlavně penízovky sametonohé a hlívy ústřičné.

* Je pravda, že houba ohryzaná od plžů je zaručeně jedlá?

V žádném případě. Plži, hlodavci a různí brouci mají samozřejmě úplně jiný trávicí systém než my. Oni to hodně rychle ze sebe zase vyloučí a jedy jim neuškodí.

* Takže řídit se tím při sběru hub by bylo hodně nebezpečné.

Určitě, to nikdy. Jenom podle dobrých popisů fotografií, kreseb v knížkách, ale ani tak, pokud člověk dobře houby nezná, tak se podle popisu z knih přesně houba neurčí. Vyplatí se, když nevíte, poradit se s odborníkem a nechat si nalezené houby určit. Takže sbírat k jídlu jenom houby, které skutečně dobře znáte.

* Jakým houbám se nejvíc daří u nás na Podbrdsku?

Takovým těm nejvíce jedlým houbám, které se nejčastěji sbírají. Nejvíc se sbírají různé houby hřibovité. Samozřejmě nějaké druhy hřibů rostou ve všech lesích, různé druhy klouzků, kozáků, křemenáčů, babek a podobně. Dobré jsou některé druhy holubinek a velice dobrá je muchomůrka růžovka – masák. Ten název vznikl na Berounsku, protože má takovou růžovou barvu.

* Který svůj úlovek považujete za nejlepší?

My to takhle nebereme. Během svého života jsem nalezl nebo se dostal k nálezům jedinečných hub, které člověk vidí jednou, dvakrát za život. Nebo se mi už několikrát stalo, že jsem udělal prvonález pro republiku nebo dostal k určení prvonález houby v Čechách, kterou nalezl někdo jiný. To je vždy hezké, ale ještě se mi nestalo, abych našel houbu, kterou nikdy nikdo nenašel. To bych si přál. Je pravda, že mnoho mykologů u nás má to svoje jméno za tím vědeckým, latinským jménem houby. Na to ještě stále čekám.

* Která houba je podle vás nejchutnější?

Některé druhy holubinek, třeba namodralá nebo holubinka mandlovka. Zmíněný masák a různé druhy hřibovitých.

* Jakou kuchyňskou úpravu hub máte nejraději?

Různé houby se hodí pro různé úpravy. Udělat si smaženici, což je taková, lze říct, česká specialita, to je taková hatama patláma, ale když už jí děláme, tak čím víc druhů hub, tím je chutnější. Jinak kuchyňských úprav hub je samozřejmě spousta, a každému chutná něco jiného.

* Dáte čtenářům nějaký dobrý recept, jak si na houbách pochutnat?

Bezvadné je udělat si z hub třeba škvarky. Na to se nejlépe hodí lupenaté houby, tvrdé holubinky nebo třeba masáky. Nakrájíme houby na větší kousky, prosolíme je a prokmínujeme. Na pánvi rozpálíme hodně oleje, nebo sádla, jako když děláme hranolky. Do rozpáleného oleje vhodíme připravené houby. Zasyčí to, vypaří se z hub všechna voda, a potom houby vyndáte a přecedíte, aby tam nebyl omastek. S chlebem je to výborné. Nehodí se na to hřibovité houby, ale třeba bedly, na jaře začínají růst májovky, čím je houba tvrdší, tím je to lepší. Jde to i z hlívy ústřičné, třeba i kupované, ale ta je hodně tuhá. Tu je dobré nejdříve podusit a teprve potom použít na škvarky.

Dobré je také při vaření houbových polévek uvařené houby rozmixovat. Ta chuť hub se úplně několikanásobně rozloží a uděláte si takový houbový krém. Jde to třeba i ze žampionů.

* Vzkážete něco čtenářům?

Jenom to, aby se lidi v lese chovali, jako když jsou na návštěvě. Co po houbařích někdy v lese zůstává, to je moc smutné. Nejlépe je, chovat se v lese tak, aby o nás nikdo nevěděl.

Text + foto: Petr Petříček.

Aktualizováno Pátek, 07 Duben 2017 16:00
 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství