Pátek, 13. prosinec 2019

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Bezpečný nákup v Lidlu

Lidl-logoVánoční čas se pomalu, ale jistě blíží a s ním houstne pohyb osob v nákupních střediscích, na tržištích, ulicích i v dopravních prostředcích. Na Vánoce však nečekáme pouze my nakupující, ale také kapesní zloději. Využívají shonu, který je pro tento čas typický, ale také nepozornosti občanů. Lidé u sebe mají v tomto období více finančních prostředků a jsou při shánění vánočních dárků nepozorní a hektičtí.

PN OSOBNOSTI PODBRDSKA Kouzlo motoru, vůně benzínu a skvělý relax
říj
07
2016
Kouzlo motoru, vůně benzínu a skvělý relax
Podbrdské noviny - Osobnosti Podbrdska
Napsal: Petr Petříček   

Karel Pelikán Karla Pelikána zřejmě není třeba většině lidí z Hořovic a okolí představovat. Narodil se v Hořovicích a v podstatě celý svůj život ve městě a zdejším kraji působí. Je jednatelem Stavební společnosti pro investory a stavebníky pk.servin, s.r.o., a členem zastupitelstva města. V posledních letech však vstoupil do povědomí lidí také tím, že se už třetím rokem významně podílí na pořádání srazu Motorkářský cvoček Hořovice.

* Motorka je snem snad každého kluka. V kolika letech jste si poprvé na ni sednul a kdy jste propadl kouzlu motoru a vůni benzínu?

Na motorce jsem začal jezdit před osmi lety. Dříve jsem nemohl, protože moji rodiče byli zdravotníci a viděli to i z druhé strany. To znamená, jak je to pro mladého kluka nebezpečné. Takže já jsem neměl ani pionýra. I kolo mi musela koupit babička. První motorku jsem si pořídil až ve svých asi čtyřiačtyřiceti. Samozřejmě jsem jezdil na morkách už dřív, ale vždycky jen za někým jako spolujezdec a rodiče o tom nevěděli.

* Bylo to tady na Podbrdsku?

Ano, já jsem se narodil v Hořovicích. Okolí Hořovic a Podbrdsko jsme tedy měli hodně projeté.

* Jaká byla vaše první motorka?

První byla Honda 750.

* Je to taková chlapská záležitost. Znáte i nějakou ženu motorkářku?

Znám, dokonce patří mezi zakladatele našeho hořovického setkávání motorkářů na Motorkářském cvočku. Je to Věra Rudolfová, říkáme jí motorkářská máma. Právě ona nás k tomu srazu přivedla a vždy nám s touto akcí pomáhá. Pokaždé ji účastníkům představujeme jako motorkářskou mámu. Ženy tedy mezi motorkáři nechybí.

* Někteří motorkáři dávají svým strojům i jména. Také jste si nějakou motorku pojmenoval?

Slyšel jsem o tom, ale já je nepojmenovávám.

* Na jaké motorce jezdíte dnes?

Je to Yamaha 1300 Choper.

* Máte jenom jednu nebo více motorek?

Jenom jednu.

* Čím vás motorky a jízda na nich nejvíce fascinují? Je to rychlost, skvělý relax nebo něco jiného?

Musím říct, že jak je člověk starší, tak je to vyloženě relax. Nejsme taková ta parta, která by za to zalehla, a hlavně nemáme silniční zalehávačky, ale máme vyloženě výletní motorky. Takže jde hlavně o požitek z krásné krajiny. Někdy přijdu z práce, sednu na motorku a projedu se Křivoklátskem, Karlštejnskem. Člověk se krásně uvolní, vyčistí si hlavu, je to doopravdy hlavně o relaxu. Musím ale dodat, že u nás v Čechách lidé moc rádi motorkáře nemají. Když projíždíte Evropu, tak tam motorkáře berou, ale přijedete z takové projížďky nebo z dovolené, a v prvním městě v Čechách by vás porazili. Tady na motorkáře lidi prostě nejsou zvyklí a ohleduplní. Třeba i v Hořovicích na kruhovém objezdu je to hrozné, i když máte přednost, musíte dávat velký pozor, aby vás nesrazili.

* Mají motorkáři také nějaké rituály, tradiční pozdravy nebo něco podobného?

Když se potkáváme, zdravíme se rukou. Naše rituály spočívají třeba v tom, že na zahájení sezóny jezdíme 1. května do plzeňského pivovaru a na ukončení sezóny 28. září znovu do pivovaru v Plzni. Někdy se začátkem sezóny jezdí také na křest, přijde kněz, popřeje, požehná a podobně. Různé party mají na zahájení sezóny svoje tradiční rituály.

* Letos se v Hořovicích konal již třetí ročník Motorkářského cvočku. Byl jste jeho pořadatelem. Jak vlastně toto setkání motorkářů vzniklo?

Byl jsem spolupořadatelem. Jsme tu takoví čtyři blázni plus naše motorkářská máma. Snažíme se dát sraz dohromady. Nazvali jsme toto setkání Motorkářský cvoček, protože řemeslo cvočkářů právě v Hořovicích svého času prosperovalo.

Karel Pelikán se svojí manželkou na jedné z častých projížděk. Foto: Archiv Karla Pelikána.

* Byl jste spokojen s účastí motorkářů a diváků na třetím ročníků?

Motorkářů přijelo dost, bylo tu 135 motorek a přišlo celkem 300 diváků. Prohlídka motorek byla zdarma. Největší část návštěvníků přišla na hudební program, který začínal v odpoledních hodinách a skončil půl hodiny před půlnocí. Jinak je velká parta motorkářů na Zbirožsku, také v Praskolesích. My jsme taková parta šesti, osmi lidí. Nejraději jezdíme tak ve čtyřech, v pěti, ve větším množství už to může být nebezpečné.

* Jaké zajímavé stroje se na srazu letos objevily?

Nejhezčí motorka byla Jawa „pérák“ z roku 1948. Zajímavých strojů se objevila celá řada. Zmíním například Velorex a Jawu s lodičkou.

* Co všechno bývá součástí programu setkání motorkářů?

Koná se spanilá jízda, vyhlášení nejstaršího a nejmladšího motorkáře, nejhezčí motorka, různé soutěže – hod pneumatikou, pití piva a další akce pro zpestření programu. Nechybělo ani vystoupení kaskadéra a hrály nám dvě hudební kapely.

* Kudy vedla spanilá jízda?

Jeli jsme na Žebrák, Kublov, Líšnou, Zbiroh, potom na Kařez a Olešnou, do Strašic, kde bylo vystoupení kaskadéra. Nazpátek vedla jízda pře Teně, Zaječov, Komárov do Hořovic. Projelo se celé město, kolem zámku a zase ke Společenskému domu.

* Jste členem zastupitelstva města Hořovice. Co vás přivedlo do komunální politiky?

Když se mi něco nelíbí, tak to dám najevo. Zároveň jsem nechtěl být člověk, který něco kritizuje, ale nic pro to neudělá. Proto jsem druhým rokem členem zastupitelstva a už předtím čtyři roky ve stavební komisi. Dost věcí se nám začíná dařit.

* Jako jednatel Stavební společnosti pro investory a stavebníky pk.servin, s.r.o., a člen zastupitelstva jste jistě plně vytížený. Zbývá vám kromě motorky ještě čas i na nějaké další koníčky?

Vytížený jsem tolik, až mi to doma trochu vyčítají, ale na tu motorku si vždy čas uděláme. Mám rád hudbu, třeba skupinu Katr, chodíme na dožínky do Kočvar, ale většinou spíš vyhrává ta motorka, volný čas - to je motorka nebo cestování.

* Rodinu máte, jestlipak chytila někoho z ní také motorka?

Mám manželku a tři děti. Syn a starší dcera se už osamostatnili, mladší je ještě s námi a začíná studovat vysokou školu v Plzni. Musím říct, že mám dobrý pocit z toho, že manželka s dcerou se přetahují o to, kdo se mnou pojede. Dcera se mnou jezdí do zahraničí, manželka spíš po Čechách. S dcerou jezdíme i delší trasy. Projeli jsme Itálii, Rakousko, Švýcarsko a podobně. I tady u nás je hezky, máme projetou Moravu, Tatry, Polsko, ale ten pravý motorkářský ráj je venku – Grossglockner, Stelvio.

* Počítáte i se čtvrtým ročníkem Motorkářského cvočku?

Určitě, hned po novém roce začínáme plánovat další ročník. Máme už termín příštího ročníku 29. července. Získali jsme i podporu města, můžeme být za Společenským domem, kde je krásný prostor a zázemí. Důležité pro nás je i to, že zatím se při všech jízdách nic nestalo. Moje vize je dotáhnout to do desátého ročníku a pak to předat někomu mladšímu.

* Bude mít spanilá jízda stejnou trasu jako při letošním setkání?

To ještě přesně nevíme. Hlavně záleží na tom, které město nebo obec nám uvolní nějaký prostor pro vystoupení kaskadéra.

* Máte nějaký svůj motorkářský sen?

Ano. Sice nemám nijak rád Ameriku jako takovou, ale snem každého motorkáře je trasa 66 přes kaňony v Americe. Letos tam byl můj známý, jako devítistý občan České republiky. Projel to od východu na západ, najel během sedmnácti dnů pět a půl tisíce kilometrů. Jeli v partě asi deseti lidí. Měli svého průvodce. Motorku si tam můžete půjčit a agentura zajistí ubytování, stravování a všechno potřebné. Je to nádhera a sen asi každého motorkáře včetně mne.

* Co vzkážete čtenářům?

Aby lidi nebyli lhostejní k tomu, co se děje v Hořovicích. Mohou přijít na jednání zastupitelstva, vyjádřit svoje názory, navrhnout nějaké podněty a přispět k tomu, aby Hořovice byly městem, kde se lidé mohou realizovat a bude se jim tu líbit a dobře žít.

Například bych si přál, aby se znovu obnovilo v Hořovicích kino. Je škoda, že budova bývalého kina chátrá, a přitom jsou tam krásné prostory nejen na promítání filmů, ale i jiné akce.

A ještě tedy k těm motorkám. Je sice ještě brzo, ale byl bych moc rád, kdyby se čtvrtého ročníku Motorkářského cvočku zúčastnilo co nejvíc lidí. Není to jen pro motorkáře, zábavu tam najdou všichni, ať již při soutěžích, vystoupení kaskadéra nebo hudebních kapel. Takže, budete vítáni!

Text + foto v hlavičce: Petr Petříček.

Osob, osob1

Foto (na motorce): osob2

Karel Pelikán se svojí manželkou na jedné z častých projížděk. Foto: Archiv Karla Pelikána.

 


Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství