Emeritní profesor hořovického gymnázia Mgr. Josef Svoboda se 1. února dožil 90 let.
Právě s gymnáziem je spojena hlavní část jeho pedagogické činnosti. Působil tu celkem 33 let (1948-63, 1972 – 88, 1992 – 94), jenom s „malým odskočením na místní průmyslovku“, jak sám říkával.
Jeho rukama prošly stovky studentů, šest tříd odvedl k maturitě coby třídní učitel (poprvé v r. 1952, naposledy v r. 1981). Školu nazýval svou láskou, prohlašoval o sobě hrdě, že se mezi žáky vždy cítil jako „primus inter pares“, tedy jako první mezi sobě rovnými, a že se řídil oním „verba movent, exempla trahunt“ – slova hýbají, příklady táhnou.
Proslulý byl jeho kapesní kalendářík, kde známkování zabíralo jen malou část. Ani náznakem neobsahoval osnovy matematiky či fyziky (o časovém plánu jejich plnění ani nemluvě), protože se řídil jedinou zásadou: „Látka nás povede sama. Kam nás dovede, to se teprve ukáže.“ A než psát přípravu na hodinu, „to bych raději kopal dvacetimetrovou studnu“.
Naproti tomu velkou část bločku zabíraly různé poznámky, postřehy a texty mnoha písniček, hlavně kramářských. Když z něj na srazech spolužáků či při oslavách výročí založení gymnázia bývalým studentům předčítal, míval kolem sebe houf obdivujících posluchačů…
Ducha školní mladosti si uchoval dosud a ve svých devadesáti letech je stále neobyčejně čilý. Z Lochovic se před necelými dvěma roky přestěhoval do Kryrů u Podbořan, místa bydliště své dcery. I tam je proslulý denními tříhodinovými vycházkami. O jeho momentální duševní aktivitě lépe než co jiného svědčí tato perlička:
Při gratulaci k devadesátinám se ho bývalý kolega Mgr. Hatina cvičně zeptal: „Co integrály a derivace, jaká je derivace dvou x?“ A čerstvý devadesátník se nejprve potutelně zdánlivě nechápavě zeptal: „Co to je?“ Potom ale bryskně odpověděl: „x na druhou.“ Samozřejmě správně…
PhDr. Jiří Vlček, GVH Hořovice |
Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.