Pátek, 18. květen 2012

Podbrdské Noviny

Zprávy z regionu Podbrdsko, obce: Hořovice, Zdice, Žebrák, Komárov, Zbiroh, Mirošov, Btová, Cerhovice, Strašice, Točník, Tlustice

Banner

news menu leftnews menu right
Tiskové prohlášení Zuzany Moravčíkové

Pověřená hejtmanka Středočeského kraje Zuzana MoravčíkováTiskové prohlášení Zuzany Moravčíkové, pověřené hejtmanky Středočeského kraje:

Jednoznačně a zásadně odmítám snahu zastupitelů Občanské demokratické strany Středočeského kraje svalit vinu za fatální osobní selhání hejtmana Davida Ratha a jeho údajné kriminální chování na všechny sociálnědemokratické zastupitele ČSSD a členy Rady Středočeského kraje.

PN HISTORIE Pamětníci od roku 1948 Historie rodiny hořovických Toťů (Na základě dochovaných materiálů sepsal Dr. Bohumír Peychl)
úno
09
2012
Historie rodiny hořovických Toťů (Na základě dochovaných materiálů sepsal Dr. Bohumír Peychl)
Historie - Pamětníci od roku 1948
Napsal: Bohumíra Pexchlová   

Praděd Josef Toť asi ve věku 30 let. Archiv B. Peychlové.Úvod

Ve dvacátých letech devatenáctého století byly Hořovice chudým poddanským městečkem bez bohatého měšťanstva. Zato se mohly pyšnit hned dvěma zámky – starým, ve kterém se údajně narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad a novým, který byl postaven na počátku 18. století hrabaty z Vrbna a Bruntálu. Měly tehdy asi 330 domů a domků a cca 3.000 obyvatel, kteří až do zrušení roboty podléhali povinnosti pracovat „na panském“ 13, nebo dokonce 52 dní do roka.

 

Hořovickou zámeckou knihovnu a vzácný archiv znal již vlastenecky smýšlející kněz a spisovatel Bohuslav Balbín (1621 - 1688) a též osvícený český dějezpytec Gelasius Dobner (1719 - 1790) rektor pražské piaristické koleje. V té době patřili Vrbnové ke šlechtě, která byla ovlivněna osvícenskými zásadami a podporovala vědy a umění. Hrabě Rudolf se mimo jiné své aktivity vášnivě a s přehledem věnoval na hořovickém panství vyhledávání dalších ložisek železné rudy a modernizaci jejího zpracování. Díky štědré podpoře vrchnosti mohl absolvovat pražskou konzervatoř syn hořovického učitele Josef Slavík, nazývaný „český Paganini“. Roku 1829 studoval v zámecké knihovně a v archivu pozdější „otec národa“ František Palacký.

Po smrti hraběte Rudolfa se stal v roce 1823 majitelem hořovického panství jeho syn, hrabě Eugen II.

Dne 17. března 1828 se narodil Marii Toťové, dceři Vojtěcha a Anny Toťových syn, pokřtěný ještě téhož dne jménem Josef. Matka byla svobodná a odmítla otce dítěte jmenovat, takže v rodném a křestním listě nebyl uveden. Zbývá jen ústní podání a dohady.

Mariin otec Vojtěch byl stárkem v jednom ze tří hořovických mlýnů, pocházel z Boškova na panství plzeňském a v Hořovicích se oženil s Annou Maškovou z blízkých Vísek. Kmotry dítěte byli při křtu mlynář Karel Sekyrka a mlynářka Terezie Nová, oba z Hořovic.

Marie byla jedináček, což bylo v té době neobvyklé a dostalo se jí i na tehdejší dívku značného vzdělání. Velmi mladá nastoupila na zámek do služby u věčně churavé hraběnky z Vrbna, která prý si ji velmi oblíbila. Podle jedné verze byl Josefovým otcem sám mladý hrabě Eugen II., protože podoba byla velice nápadná. Druhá verze praví, že to mohl být i některý vyšší a mocný panský úředník.

V každém případě diskrétnost a utajení otce nezůstaly bez odměny. Matka i syn se těšili přízni vrchnosti i nejvyšších úředníků. Toťovům se dostávalo různých výhod a přízeň „zámku“ nezanikla ani poté, když hrabě Eugen II. z Vrbna v roce 1848 za vídeňských bouří záhadně zemřel a panství převzal císařský podplukovník Dominik hrabě z Vrbna. Nezanikla ani později, když zadlužené panství Hořovice bylo roku 1852 prodáno hessenskému kurfiřtu knížeti Bedřichu Vilémovi z Hanau, ani když panství přecházelo na další majitele, z nichž posledním byl Heinrich kníže z Hanau, hrabě ze Schaumburgu, za něhož bylo panství v roce 1945 znárodněno.

V rodině se o tom nikdy nemluvilo, pravnuci Marie Toťové by se o záhadném pradědečkovi ani nedozvěděli, kdyby nedošlo k okupaci ČSR Hitlerem v březnu 1939. Tehdy totiž musel každý obyvatel tak zvaného „Protektorátu Čechy a Morava“ prokázat podle norimberských zákonů nacistické vlády, že není Žid a že ani jeho rodiče a prarodiče - tedy až do třetího pokolení – nebyli a nejsou „nearijci“.

Nastalo velké shánění dokladů o „arijském původu“, tj. rodných a křestních listů, pokud se v rodinném archivu nezachovaly. Podařilo se nám získat duplikáty chybějících rodných a křestních listů, vystavené v roce 1940 římskokatolickým děkanstvím v Hořovicích. Tehdy byly matriky ještě vedeny na farách a děkanstvích. Po roce 1948 byly odtamtud odebrány a soustředěny do nově zakládaných okresních archivů.

Závěrem této kapitoly možno konstatovat, že narození syna Marie Toťové mimo manželství nebylo pro matku a její rodiče – vzhledem k vylíčeným okolnostem – nijak odiózní, když vážení měšťané obce Hořovice – mlynář Sekyrka a mlynářka Nová neváhali stát se kmotry nemanželského dítěte.

Foto Peychlův dům v Hořovicích, rok 1939, vlevo nad okny dole nápis Hostinec U Toťů. e_npis_Hostinec_U_ToZa zmínku ještě stojí, že při rozsáhlých úpravách hořovického zámku postavil v téže době zámecký stavitel jednopatrový dům v tzv.“palácovém slohu“ na severní straně Malého náměstí v Hořovicích, a že dům přešel do vlastnictví Toťových.

Vybrala a upravila dcera Bohumíra Pexchlová.

Pokračování příště.

Aktualizováno Pondělí, 13 Únor 2012 08:08
 

Reklama

Banner

Poslední komentáře

Banner

Powered by AlwarDigital
Copyright © 2010 Podbrdské vydavatelství