|
|
Historie -
Hořovické proměny
|
|
Napsal: - as -
|
|
| | Hospoda na magistrátu
Hospoda tady bývala již za staré radnice, pocházející z přelomu 17. a 18. století. Dokonce se domnívám, že to byla právě ta, v níž se v červnu 1874 odehrála ve 2. dílu Proměn zmíněná hudební taškařice, uskutečněná při příležitosti položení základního kamene hořovické měšťanské školy. Ta oslava tehdy proslula především svým závěrečným, mnohé objasňujícím mužským chorálem „Píseň pijanova“, jenž zazněl právě v okamžiku, kdy nad Dražovkou vycházelo ranní slunko.
|
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 23 Květen 2013 13:02 |
|
|
|
Historie -
Hořovické proměny
|
|
Napsal: - as -
|
|
| | Hospoda se zahradou
Když rozpláče se harmonika
od Pepíka Kebrdlíka….
Při našem putování po hořovických hospodách, do nichž se tradičně vstupovalo po několika schůdkách, se v dnešním příběhu zastavme u další, dokonce velmi významné restaurace. Na dohled od dříve vzpomínaného „Pardála“ můžeme totiž ve Valdecké ulici objevit hostinec „U Čermáků“, patřící mezi ty starší a dnes už také i historické restaurační objekty.
|
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 09 Květen 2013 18:28 |
|
|
Historie -
Hořovické proměny
|
|
Napsal: - as -
|
|
| | Hospoda u kapličky
Z té naší hospůdky stoupají tři schůdky,
to je ten důvod, má milá,
že se jde tak těžko ven…
Při cestě za hořovickými hospodami nemohu také nevzpomenout na tu naši, žižkovskou, stojící v samém centru zdejší tradičně dělnické lokality. Nacházela se na okraji Žižkovy ulice, u místní kapličky, jež byla, již značně zdevastovaná, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století, poněkud problematicky odstraněna. Ona městská památka sice kdysi přežila známé a mnohokrát již popsané cvočkařské bouře v roce 1866 a dokonce i dvě světové války, leč uvedené období již ne. Nedlouho poté také zmizela i sousední hospoda „Na Sadě“. Jakoby tato stavba bez své letité sousedky a družky neuměla žít.
|
|
|
|
|
Historie -
Hořovické proměny
|
|
Napsal: - as -
|
|
| | Primas versus Pardál
Nevím, kdo dal onomu domovnímu objektu, kdysi stojícímu na rohu Palackého náměstí vedle Havlovičovy drogerie a z druhé strany v Anýžově ulici sousedícímu se statkem pana Aula, tak honosný název „U Primasů“. Uvedené prestižní označení se skvělo na fasádě domu, který vlastnil obchodník Kopp, jenž se svojí rodinou obýval jeho první poschodí. V přízemí pak měl menší živnost s potravinářským zbožím a ve větší části stejného podlaží bývala restaurace. A jak už bývalo téměř tradicí, i do ní se vcházelo po několika schůdkách. Sama pak patřila mezi ty lepší a hojně navštěvované městské lokály. Není divu, vždyť se nacházela v samém centru města.
|
|
|
Aktualizováno Čtvrtek, 11 Duben 2013 15:17 |
|
|
Historie -
Hořovické proměny
|
|
Napsal: - as -
|
|
| | Cesty do šenků
Do naší hospody vedou jen tři schody,
to je ten důvod, má milá,
proč já tam raz, dva, tři jsem…
Výše uvedený popěvek z dílny hudebního skladatele Jaroslava Uhlíře se objevuje jako znělka známého televizního, dlužno říci již několikrát reprízovaného seriálu. Teprve když jsem si v duchu adaptoval ony typické příběhy hospodských štamgastů na naše hořovické podmínky, pochopil jsem hlubokou autorovu pravdu a znalost onoho prostředí. Vždyť i u nás se vstupovalo do některých hostinců po několika zmiňovaných schodech. Jednou byly dva nebo tři, někde možná i čtyři. A všude tam také zněla, jak bývalo kdysi základním předpokladem příjemného posezení, stejně jako ve vzpomínaném seriálu Uhlířem prezentovaná mocná to čarodějka - harmonika.
|
|
|
|
|
|
|
| Strana 1 z 8 |