Podbrdské Noviny

(z kroniky mého otce Dr. Bohumíra Peychla)

Pravicoví studenti, kteří chtěli prezidenta podpořit, jsou příslušníky SNB zbiti a rozehnáni cestou na Hrad.

Komunisté vyhlašují na 24. 2. generální stávku a již časně ráno vyjíždí z brněnské zbrojovky kolona nákladních aut a veze do Prahy pušky a samopaly, celkem 10.000 pušek a 2.000 samopalů. Náboje přivezli z Vlašimi. Komunisté protizákonně organizují vojenské útvary, tzv. lidové milice, a hrozí prezidentovi občanskou válkou. Ten se pokouší o smírné řešení a návrat původních ministrů, ale je komunisty stroze odmítnut.

25. 2. už ozbrojené milice mají pod kontrolou nejen závody, ale i výpadové silnice, letiště, nádraží, křižovatky, mosty a střed Prahy.

A tak Beneš – jako v roce 1938 – nátlaku podlehl. Demisi přijal a novou komunisty sestavenou vládu, v níž zůstal i ministr zahraničí Jan Masaryk, schválil. Ani ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda svého vrchního velitele = prezidenta nepodepřel, a prohlásil, že on i armáda jdou s Gottwaldem.

Již 24. 2. komunisty ovládaný Sbor národní bezpečnosti (SNB) provedl prohlídku v ústředním výboru nár. soc. pod záminkou, že funkcionáři této strany připravují protistátní puč. Zahájena i likvidace slovenských národních demokratů, jejichž předseda Ursíny byl obviněn z velezrady. Na lidovce - šéfredaktora Pavla Tigrida byl vydán dokonce zatykač.

25. 2. byli pro přípravu puče zatčeni i funkcionáři nár .soc. v Mělníce a Mladé Boleslavi.

26. 2. začínají na úřadech, národních výborech a v závodech zuřivé čistky od pravicových elementů, 27. 2. pokračují v předsednictvu vlády, v ministerstvech, na generálních ředitelstvích podniků i na vysokých školách. Novým ministrem spravedlnosti je jmenován Gottwaldův zeť Čepička, aby udělal pořádek v justici. Ihned zbavil funkce prezidenta krajského trestního soudu v Praze Dr. Vojtu, dále soudce Vlka a prokurátory Česáka, Bendu a Katýnka – pro přílišnou mírnost – a jmenoval tam své lidi.

KSČ nařídila ustavit do 6. 3. 1948 všude akční výbory k provádění další očisty a vůbec „vlády lidu“, takže dosavadní lidové orgány, řádně zvolené občanstvem, se staly pátým kolem u vozu.

29. 2. uspořádaly ozbrojené dělnické milice a složky SNB demonstrativní průvod Prahou, který měl zastrašit nekomunisty a dodat odvahy nedostatečně horlivým soudruhům.

Jedním z prvních činů akčního národního výboru v Hořovicích byl zákaz provozování advokátní praxe, pokud k tomu akční výbor nedá souhlas. Předseda AV Železný mi nabídl telefonicky členství v místním akčním výboru NF. Odmítl jsem a zavřel kancelář. Na zákrok veřejnosti mi po 3 dnech byla další praxe povolena „až na další“. Povolení dostal i JUDr. Maličký a JUDr. Šenfeld, ale nedostal ho pravicový sociální demokrat JUDr. Josef Jankovský.

Advokátní komora V Praze mi vydala potvrzení ze 3. 3. 1948 č.j. III/33/, že ZATÍM jsem oprávněn advokacii vykonávat. I akčnímu výboru okresního soudu v Hořovicích jsem se na vyzvání musel prokázat písemným potvrzením okresního akčního výboru, že smím advokátní praxi provozovat. A tak se komunisté po ministerstvu vnitra (a tím SNB) a ministerstvu obrany (takže armády) zmocnili nyní i ministerstva spravedlnosti, takže soudnictví a celé státní správy.

3. 3. se švagr Jan Toť, kterému tchán v říjnu 1947 předal svoji pilu, vrátil ze schůze majitelů pil v Plzni s radostnou zprávou, že malé pily do 20 zaměstnanců nebudou znárodněny, ta jeho jich měla ani ne polovinu. 10. 3. se na pilu dostavila znárodňovací komise, která zabavila a olepila štítky všechno, včetně tchánovy soukromé sekyrky a lavičky před domem. Kromě několika nových strojů zakoupených na podzim a řeziva, které bylo pár dní předtím dodáno, byly zabaveny i peníze, připravené na jejich zaplacení, takže museli švagr a po jeho smrti (kdy exekutor zabavil i jeho snubní prsten, hodinky, šaty a boty) švagrová 20 let dluh splácet. Rodičům mé ženy byl oběma dohromady přiznán důchod ve výši 400 Kč měsíčně. (Celoživotní úspory na stáří zmizely v propadlišti „vázaných vkladů“.)

Z deníku svého otce vybrala a upravila Bohumíra Peychlová.