Podbrdské Noviny

(z pamětí mého otce Dr. Bohumíra Peychla)

Rok 1948 nadešel v ovzduší politicky již značně napjatém. Zdálo se, že komunisté z obavy před výsledkem nových řádných voleb v roce 1948 něco připravují. Byli jsme varováni i od člena KSČ - alibisty, nasvědčovaly tomu i štvavé plakáty v místních továrnách, ve kterých se surově útočilo na národní socialisty a vyhrožovalo. Jeden z nich jsme osobně předložili na ústředním sekretariátu nár. soc. v Praze a hlásili nebezpečí, ale generální tajemník doc. Dr. Krajina celou věc bagatelizoval a odbyl mávnutím ruky.

Zatím nový ministr vnitřního obchodu Dr Čepička zahajuje ostrý kurz proti šmelinářům, a Rudé Právo si libuje: „Na hřebík paličku, na šmelinu Čepičku!“ Proti tomu se ovšem nedá nic namítat, šmelináři řádí opravdu bezostyšně.

Soudy dále pokračují v souzení válečných zločinů, např. 12. 1. trestní soud v Praze odsuzuje dozorkyně z koncentračního tábora v Osvětimi za bestiální zacházení s vězenkyněmi: Nietschová (smrt provazem), Wernerová a Davidová (doživotní žalář), ostatní tresty odnětí svobody od 3 do 20 roků…

Úřední zpráva uvádí, že kriminální složka SNB projednala v roce 1947 v České zemi 4.121 případ černého obchodu s textilem. Zatčeno bylo 368 osob, zabaveno zboží v hodnotě 38 046 872 Kč. Na Moravě bylo 1995 případů, zatčených 521, zabaveno zboží za 18 995 002 Kčs, na Slovensku  bylo podáno 48 283 trestní oznámení pro černý obchod. Dalších 1159 trestních nálezů v Čechách a na Moravě bylo vydáno již 27. 1. a uloženy pokuty ve výši 36 688.725 Kč a tresty na ztrátě svobody úhrnem 125 roků, 4 měsíce a 2 dny. Pro menší přestupky vyživovací, zásobovací a cenové vydáno 80 850 trestních nálezů a tresty na svobodě úhrnem 181 rok, 4 měsíce, 25 dnů.

Politický boj stále sílí. 30. 1. Rudé Právo oznamuje, že pověřenec ministerstva vnitra na Slovensku generál Ferjenčík uvedl v parlamentě, že od osvobození bylo na Slovensku odhaleno 36 spikleneckých skupin!!

18. 2. vyzývá KSČ své členy k bdělosti a pohotovosti.

Jak známo, ministři nár soc. Dr. Zenkl, Dr. Drtina, Dr. Stránský a Dr. Ripka podali spolu s lidovci a slovenskými demokraty demisi. Spoléhali se, že tak učiní i ministři soc. dem. a Jan Masaryk, jenž nebyl členem žádné strany. V tom případě měla vláda padnout a prezident by jmenoval pro období do řádných voleb vládu úřednickou. Ovšem nestalo se, ministři soc. dem. a Jan Masaryk demisi nepodali, ve vládě zůstala nadpoloviční většina. Komunistům by stačilo nahradit odstoupivší ministry – pokud prezident Beneš jejich demise podepíše… Přislíbil prý, že to neudělá, že je s postupem pravicových ministrů srozuměn.

Komunisté však svoji příležitost nepromarnili. Již 20. 2. sovětský „dirigent“ Zorin a komunisté poštvali dělnmíky v Praze a na Kladně, vedli je do stávek a mohutných průvodů. 21. 2. se konal tábor lidu na Staroměstském náměstí, 22. 2. sjezd závodních rad v Praze žádá, aby byla demise přijata. Gottwald vydává výzvu, aby se všude tvořily akční výbory Národní fronty z levičáků, místní, okresní i krajské. Stupňuje se nátlak na prezidenta, aby demisi přijal a jmenoval nové ministry z levicových oportunistů v pravicových stranách. Z nár. soc. to byli Dr. Neumann a Ing. Švehla, z lidovců páter Plojhar. Tlak na prezidenta stoupá.blíží se k teroru.

Z deníku svého otce vybrala a upravila Bohumíra Peychlová.

Pokračování příště.